Ani ekumenismus ani nerozumná horlivost (čili zélotismus) nevyjadřují ducha Pravoslaví…

Ekumenismus

(†) Archim. Georgios (Kapsanis)

Igumen Posvátného monastýru ctihodného Řehoře na Svaté Hoře Athos

Zdá se, že ekumenismus, tj. hnutí za sjednocení „církví“, jak se dnes projevuje, má humanisticko-antropocentrický charakter, nikoli teologický a duchovní charakter. Navíc vylučuje Víru a Tradici Církve, kterou klade stranou, a zaměřuje se více na praktické účely. Církev vidí především jako lidskou instituci, která, stane-li se takto (uměle) sjednocena, bude moci lépe čelit svým nepřátelům.

Takový přístup pak nicméně vede k tomu, že se nezohledňují základní rozdíly ve víře a duchu těchto „církví“, ale ani dějiny a vědomí Církve. Na druhé straně lze spatřovat, „jak toto velké nadšení pro jednotu vede ke vzniku jakéhosi snadného nadšení, které věří, že svým emocionálním žárem může realitu roztavit a poté ji bez problémů znovu přetvořit. Tím je ve společnosti vytvářena zase jiná, konkrétně diplomatická a kompromisní mentalita, která se domnívá, že může pomocí vzájemných ústupků smířit určité dogmatické pozice anebo všeobecný stav věcí, které „církve“ drží v oddělení“ (o. Dumitru Stăniloae).Pokračovat ve čtení →

Hříchy nelze vyléčit, ale odpustit a shladit zpovědí…

Svatý Jan Kronštadtský

Nemůžeš sám od sebe…

Když tě trápí a mučí vlastní hříchy a tvé svědomí, měl bys okamžitě oslovit kněze a u něj odložit své hříchy. To je totiž jediná, ale věčně platná léčba (terapie). Nemysli si, že se můžeš zachránit sám od sebe, pouze vlastními silami. Nikoli.

Zdroj: Pemptousia.gr

 

Měsíční poučení otce Serafíma (Roseho) na říjen!

Úryvky z knihy „Člověk proti Bohu“

Jeromonach Serafím (Rose)

Jak již bylo dříve řečeno, duchovní život a jeho cíl se nemění v závislosti na době a času. Víme, že od okamžiku prvního kázání podle svatého Evangelia až do dnešní doby se ze všech konců světa shromažďují občané jednoho a toho samého města, aby se stali dětmi Nebeského Království. Všichni občané tohoto města hovoří jedním jazykem, všichni rozumí druh druhu, protože všichni prošli jedním a tím samým životem v Pravoslaví, prošli skrze jeden a ten stejný zápas podle zákonů duchovního života.Pokračovat ve čtení →

Svatá Ludmila zůstane v našich srdcích vždy jako nezacházející pravoslavná jitřní hvězda…

Památka svaté Ludmily, babičky svatého Václava

Na poslední neděli v měsíci září (16./29.9.) připadla památka svaté Ludmily, mučednice a kněžny české, a současně babičky svatého knížete Václava. Její ikona krášlí ikonostas našeho chrámu už od doby jeho založení. Od roku 2002 se také lze poklonit jejím svatým ostatkům, které se nacházejí v kivotu její ikony. Tato první česká světice se podle slov z jejího oslavného troparu: Zjevila jako hvězda jitřní, a světlem svatosti své, den pravé bohoúcty v české zemi započala… A díky tomu se stala oporou všem, kteří se k ní obraceli, nejen za svého života, ale i po její mučednické smrti, to jest až do dnešních dní.

V den jejího svátku sloužil v našem chrámu svatou archijerejskou liturgii vysokopřeosvícený vladyka Simeon, arcibiskup olomoucko-brněnský.Pokračovat ve čtení →

Modlitba je umění, které působí blahodárně na srdce a duši člověka…

Svatý starec Porfýrios Kavsokalyvitský

Jemně a s hlubokou láskou

Modlitba za druhé, která se děje jemně a s hlubokou láskou, je nesobecká, a právě proto má velký duchovní prospěch.

Tato modlitba naplňuje blahodatí nejen člověka, který se modlí, ale také toho, za nějž se někdo modlí, a kterému přináší Boží milost.

Zdroj: Pemptousia.gr

To, jak hledíme na svět kolem nás, vypovídá o našem duchovním stavu…

Svatý Jan Zlatoústý

Kvůli tomu Kristus zemřel

Neříkej mi tedy, že tady ten je „uprchlík a zloděj a vůbec člověk naplněný nekonečným zlem“, nebo že je „chudý a líný, budižkničemu a že nestojí za naši pozornost“, ale věz, že také za něj Kristus zemřel, a tobě stačí, že ti byla dána příležitost se o něj postarat.

Zdroj: Pemptousia.gr

Duchovní život má své nuance, jejichž poznání nás učí bohonosní starci…

Starec Tadeáš Vitovnický

Pýcha má své vlastní úrovně, stejně jako pokora.

Vnější pýcha je léčitelnější, ale pýchu mysli je téměř nemožné vymýtit.

Nikdo nemůže takovému člověku dokázat, že se choval špatně.

Nicméně vnější pýcha je léčitelná, protože člověk se může náhle, z vteřiny na vteřinu, ocitnout ze salónu za humny, a být ponížen, ať se mu to líbí, nebo ne…

Zdroj: Pemptousia.gr

Dvě nové ikony zkrášlují chrám svatého Václava

Jak krásné je být v obecenství svatých

Do brněnského chrámu svatého Václava přibyly dvě nové ikony světců: světitele Spyridona Divotvorce, biskupa trimithuntského, a blažené Matrony Moskevské, které naší farnosti darovala Bohu známá sestra, věřící našeho chrámu.

První z obou ikon byla přivezena do našeho chrámu již v červenci tohoto roku. Jde o ikonu svaté Matrony Moskevské, která žila ve 20. století.

K ní se věřící obracejí nyní, po jejím zesnutí a svatořečení, stejně tak, jako se k ní obraceli již za jejího života s různými prosbami o její přímluvu, buď za rodinu, jejich blízké, nebo za zdraví a za pomoc v těžkostech života.

Svatá Matrona se díky svému křesťanskému zápasu za dosažení pravé lásky v Bohu stala všem lidem, kteří k ní přišli s vírou, jejich velkou utěšitelkou a přímluvkyní u našeho Spasitele.Pokračovat ve čtení →