Duchovní člověk nikdy neztrácí naději…

Duchovní rady Sinajských starců

Z rozhovoru se starcem Pavlem Sinajským
(† 1. března 2020)

  • Jak se můžeme stát duchovní osobou a získat dary Ducha Svatého? Existuje na to nějaký recept?
  • Samozřejmě – je to duchovní recept, který nám dal sám Kristus. Následovali ho apoštolové, církevní Otcové a všichni svatí. Církev ho zaznamenala do svých posvátných knih, do paterikonů, do kánonů ekumenických sněmů, do svého každodenního života. A každý může podle tohoto receptu jednat a vidět jeho účinek sám na sobě.
  • Cílem pravoslavného křesťana je získání Ducha Svatého. Stát se dobrým člověkem není naším cílem, protože i mimo křesťanství existují velmi dobří lidé. Stát se duchonosným člověkem, přijmout Ducha Svatého do svého nitra, to je něco jiného. Hlavní věcí je očistit se od vášní, protože Duch Svatý nemůže vstoupit do nějakého znečištěného srdce. V pravoslaví neexistuje nacionalismus – neexistuje ani Řek, ani Žid. Důležité je, jak moc jste se osvobodili od vášní.
  • Duch Svatý hledá čisté srdce a činí si v něm svůj příbytek. Takový člověk žije neustále v přítomnosti Ducha Svatého: nalézá vnitřní klid a smiřuje se nejprve s Bohem a se sebou, a pak i s ostatními. Ten, kdo má čisté srdce, nerozděluje lidi na dobré a špatné. Důležité pro něj není „skutečná realita“, ale „duchovní realita“. Doufá, že bude spasen. Nikdy nezoufá, neztrácí naději v obtížných podmínkách. Takový je člověk naplněný milostí a duchem (tj. člověk blahodatný a duchonosný…).

Pokračovat ve čtení →

Jak si ji Bůh k sobě přivedl…

 

V Bohu moudrá poučení otce Epifania (Theodoropoulose)

Není důležité, jaká je skutečná příčina anebo počátek naší spásy. Významné je spíše to, jak je tento počátek v životě každého člověka zužitkován a jak je završen.

Vždyť odněkud je třeba náš návrat zpět začít, že ano?

Někdo (z nás) je donucen ekonomickým neštěstím, jiný smrtí (někoho blízkého), další díky zaslechnutému kázání, někdo jiný působením Božího hněvu (a nějaké životní pohromy), jiný kvůli nemoci a další zase kvůli něčemu jinému.

Bůh si ale všechno použije (k naší spáse).Pokračovat ve čtení →

Panagie „Sumela“: Drahocenná svatyně pontských Řeků

Historie divotvorné ikony Panagie „Sumela“ z Pontu

Originál ikony napsaný sv. Apoštolem a Evangelistou Lukášem

Slovo úvodem

Svatá a divotvorná ikona „Panagie Sumela“ neboli „Panagie Sumeliotisa“ byla podle tradice napsána rukou sv. Lukáše Evangelisty.

Historie původní ikony Panagie Sumela je fascinující a navýsost dramatická.

V případě této vzácné ikony, jsouc namalována přímo svatým evangelistou a lékařem Lukášem, jedná se o jeden ze tří zázračných obrazů, které sám světec namaloval a jejichž autentičnost byla ověřena z historických záznamů, císařských bul a patriarších dokumentů. Panagia Soumela je však jedinou ikonou, kterou při sobě sv. Lukáš na svých cestách vždy nosil.

Tato ikona historicky předchází samotný vznik stejnojmenného Kláštera Panagia Sumela (386-1923), který byl postaven na vysoké skále v Trapezuntu v Pontu, kde byla po staletí uchovávána tato velká svatyně pravoslavných křesťanů.Pokračovat ve čtení →

Duši prospěšná poučení našich svatých starců

Ctihodný starec Tadeáš Vitovnický

Starec Tadeáš jednou pravil:

„Když schází člověk, který by nám mohl dodat v našem životě útěchu, pak přichází Bůh a přináší nám radost třeba prostřednictvím knihy.“

Zdroj: Οι Λογισμοί καθορίζουν τη ζωή μας. Βίος και διδαχές του (str. 31)

Nechť nás příklad Krista posílí, abychom šli v Jeho šlépějích…

Svatý starec Sofronij z Essexu

Všichni jsou proti nám, věda i politika

Svatý Sophronius z Essexu říkával: „Válka, která je proti nám vedena, je veliká. Všichni jsou proti nám: věda i politika.“

Nejsem pesimista, ale myslím si, že žijeme „v posledních dnech“ (tohoto světa). Náš postoj musí být svědectvím:

„Byl zmučen, a přestože trpěl, ústa neotevřel. Na smrt byl veden jako beránek, jak ovce před střihači oněměl, ústa neotevřel.“ (Izaiáš 53,7)

Používáme-li násilí proti násilí, nic nedokážeme. Jedině naše svědectví, to jest tichý postoj, zajistí vítězství, které bude trvat podstatně dlouho.

Jak se zdá, apostaze se začíná projevovat ve stále širších rozměrech.

Není vyloučeno, že každý z nás, aby mohl zachovat víru, musí být připraven odolat třebas i zbytku celého světa.

Nechť jsou to miliardy lidí, nevadí…

Ať nás intelektuálové považují za blázny a ignoranty…

Velkou vznešenost Církve můžeme obnovit pouze díky svému usilovnému zápasu za křesťanský život, který budeme prožívat dle svatého evangelia, aniž bychom se soustředili na to, jak se k nám budou chovat naši současníci.

Pokud křesťané nezískají opravdové duchovní dary a především svatost, kázání v podobě našich slov zůstane jen „duněním zvonu“ (viz 1Kor 13,1).

Nechť nás příklad Krista posílí, abychom šli v Jeho šlépějích…

Připravil a přeložil Michal Dvořáček.

Zdroj:

Άγιος Σωφρόνιος του Έσσεξ : Όλοι είναι εναντίον μας, η επιστήμη και η πολιτική

Z pobytu carské rodiny ve vyhnanství na Sibiři…

Příjezd svaté carské rodiny do Tobolska

(6./19.8 1917)

Paul Gilbert

V tento den, 6./19. srpna 1917 čili v den svátku Proměnění Páně, dorazil car Mikuláš II. a jeho rodina do Tobolska (hned po Ťumeni je Tobolsk druhé nejstarší město na Sibiři).

Po příjezdu musela carská rodina žít ještě několik dní na parníku „Rus“ a čekat, než byly zcela dokončeny úpravy „Domu svobody“, jejich nového sídla a současně místa, kde před tím působil guvernér města. Do tohoto domu se carská rodina přestěhovala 11./24. srpna.Pokračovat ve čtení →

A proto musí být naše péče zaměřena více na duši než na tělo…

Duši prospěšná poučení ctihodného starce ze Sarova

Svatý Serafím Sarovský jako učitel Církve…

Člověk se svým tělem podobá zapálené svíci.

Svíce je předurčena k tomu, aby se rozpustila, a podobně člověk, aby zemřel.

Jeho duše je však nesmrtelná, a také proto musí být naše péče zaměřena více na duši než na tělo…

„Co prospěje člověku, kdyby získal celý svět, ale sám sobě uškodil? Co dá člověk na oplátku za svůj život?“ (Mat 16,26)

Zdroj: Πατέρες της Εκκλησίας

Další odkazy:

https://www.orthodoxia.cz/rady/serafim.htm