„Buď prvním, kdo uzří odvalený kámen (od hrobu), možná i anděly (zde stojící), a možná i samotného Ježíše!“

Dva svatí Otcové při rozhovorech o Vzkříšení

Překlad textů z archaické řečtiny:

Evangelos Lekkos

řecký pravoslavný teolog, právník a spisovatel

S ohledem na to, jak nyní my, pravoslavní křesťané, vyhlížíme letošní oslavu slavného Kristova Vzkříšení, zastavme se na chvíli a věnujme pozornost tomu, jak dva velcí svatí Otcové naší Církve, Jan Zlatoústý (354-407) a Řehoř Theolog (328/330 – 389/390), zakoušeli tajemství a kázali o Vzkříšení Krista a člověka, protože jak vyznáváme v Symbolu víry, věříme a „očekáváme vzkříšení mrtvých a život věku budoucího“.

První z nich, svatý Jan Zlatoústý, ve své řeči „O vzkříšení z mrtvých“ říká následující:

„A neptej se: Jak může být tělo vzkříšeno a stát se neporušitelným? Když zasáhne Boží moc, nestarejme se o to jak. Protože i semena, pokud před tím nezemřou, nezetlejí a nebudou zničena, žádné obilné snopy z nich nevyrostou. Když tedy vidíte, že semeno tleje a rozpadá se, nepochybujte o jeho vzkříšení, a podobně uvažujte i o lidském těle.

Pomysli na to, jak tě (Bůh) stvořil na začátku, a už vůbec nepochybuj o Vzkříšení. Nevzal snad Bůh prach země („hlínu“) a nestvořil tě? Existuje snad něco těžšího, než aby se z prachu země stalo „tělo“, maso a žíly, anebo aby se něco, co podléhá tlení, stalo nesmrtelným? Anebo jiným slovy, můžeš mi říci, jak (Bůh) stvořil nebeské síly a zástupy andělů? „Protože ani já nejsem schopen ti říci způsob (jak to bylo učiněno) kromě toho, že k tomu stačila Boží vůle.“

Na jiném místě ve stejném Slově (svatý Jan Zlatoústý) zdůrazňuje:

„Pokud tělo není vzkříšeno, ani člověk není vzkříšen. Protože člověk není jen duše, ale duše a tělo. Pokud je tedy vzkříšena pouze duše, je vzkříšena pouze polovina člověka, a nikoli člověk celý. Koneckonců, v případě duše nelze mluvit o vzkříšení, protože vzkříšení se týká něčeho, co zemřelo a bylo rozloženo. Rozkládá se však tělo, a nikoli nesmrtelná duše… Otázkou a tím, co je předmětem naší žádosti, tedy není to, jak být vzkříšen a získat nesmrtelnost, ale poté, co jsme vzkříšeni, jak se stát nesmrtelnými. Nenechme se tedy zbavit slávy a smělosti před Bohem.“

Druhý velký svatý Otec, Řehoř Theolog, hovoří ve svém Kázání o „Svaté Pasše“ tímto krásným a poetickým způsobem:

„Pokud jsi Šimon Kyrenejský, zvedni kříž a následuj (Pána). Pokud jsi ukřižován jako lupič, poznej Boha s vděčností. Pokud byl Kristus připočten k nešlechetným (tj. zločincům, nebo ještě přesněji: k těm, kteří přestupují zákon)[1] pro tebe a tvé hříchy, staň se pro Něj člověkem zachovávajícím zákon. A pokud jsi Josef z Arimatie, požádej o Jeho (Pánovo) tělo toho, jenž Ho ukřižoval. Jsi-li Nikodém, jeho noční spolubesedník, pohřbi Ho s myrhou. A pokud jsi jednou z Marií, nebo jiná Marie[2], nebo Salome, nebo Jana, pak ráno plač. Buď prvním, kdo uzří odvalený kámen (od hrobu), možná i anděly (zde stojící), a možná i samotného Ježíše.

Řekni něco, poslouchej hlas. Pokud uslyšíš ono Nedotýkej se mne[3], stůj opodál, respektuj Slovo, ale nebuď smutný. On (Pán) ví, komu se má zjevit jako prvnímu. Ty jen zvěstuj Vzkříšení. Pomoz Evě, která padla jako první, aby nejprve ona pozdravila Krista a zvěstovala o tom Jeho učedníkům. Staň se Petrem nebo Janem. Běž ke hrobu, předběhni (další), soutěž ve smyslu dobrého soupeření. A pokud tě někdo ve spěchu předběhne, překonej ho tím, že vstoupíš jako první do Hrobu. A pokud budeš chybět jako Tomáš na shromáždění učedníků, kterým se zjevil vzkříšený Pán, až Ho uzříš i ty, nepochybuj. Věř v Něj.“

Vstal z mrtvých Kristus,

smrtí smrt překonal

a jsoucím ve hrobech

život daroval.

Kristus vstal z mrtvých!

Χριστός ανέστη! Αληθώς ανέστη!

Přeložil a s osobním svolením autora překladu
(pana Evangela Lekkose)
zveřejnil Michal Dvořáček.

„Jest vzkříšení den, zaskvějme se slavností, lidé! Pascha je, Hospodinova pascha, neboť Kristus Bůh nás vyvedl ze smrti do života a ze země k nebi, nás, kteří zpíváme vítěznou píseň: „Vstal z mrtvých Kristus, smrtí smrt překonal a jsoucím ve hrobech život daroval!“

Poznámky pod čarou:

[1] Lk 22,38: „Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou.“

[2] Mt 27,61: „Byla tam Marie z Magdaly a jiná Marie, které seděly naproti hrobu.“

[3] Jn 20,17: „Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i Bohu vašemu.“

Zdroj: 

Překlad vybraných pasáží z archaické řečtiny: Evangelos Lekkos.

Překlad do češtiny: Michal Dvořáček.

(Ze „Slova“ sv. Jana Zlatoústého o Vzkříšení, Μigne E.Π. 50, 427.; ze „Slova“ sv. Řehoře Theologa o Vzkříšení, Migne E.Π. 36, 656.)

Další užitečné odkazy:

Třetí příspěvek k „trilogii“ o Řeckém národním povstání roku 1821…

Poznejme spolu se starcem Efrémem, že mírnost je plodem pokorného srdce…

Nehněvej se a buď čistého srdce

Ctihodný starec Efrém Arizonský

Starec říkával: Nehněvej se!
Buď mírný, klidný a pokorný, a nedopusť, aby tě ovládl hněv, protože hněv je ovocem sebelásky a neústupnosti, zatímco mírnost je plodem pokorného srdce a popření naší vlastní vůle.
Když se člověk hněvá, ztrácí jeho mysl veškerou rozumnost, a ta je v důsledku toho unášena a vystavována útokům nevhodných myšlenek a obrazů.
Zdroj: Αγιορείτες Πατέρες

„Láska nikdy nikoho nenávidí, nikdy nikoho nekritizuje, nikdy nikoho neodsuzuje…“

Moudrost pouštních Otců

Ctihodný Abba Ammon

„Láska nikdy nikoho nenávidí, nikdy nikoho nekritizuje, nikdy nikoho neodsuzuje, nikdy nikoho nezarmucuje, nikdy nikoho neohrožuje, ani věřícího, ​​ani nevěřícího, ani cizího, ani hříšného…, ani nikoho nečistého, ale místo toho jsou to právě hříšníci a slabé a nedbalé duše, které „láska“ o to více miluje a cítí bolest a truchlí a běduje a soucítí s ničemnými a hříšníky více než s dobrými, a takto (láska) napodobuje Krista, Který k sobě povolal hříšníky a jedl a pil s nimi.

Z tohoto důvodu nám Pán ukázal, co to znamená láska a jaká tato skutečná láska je, když pravil: Staňte se dobrými a milosrdnými jako váš Otec v nebi…

A stejně tak, jak Pán sesílá déšť na zlé i na dobré a nechává slunce vycházet na spravedlivé i nespravedlivé, tak se chová i ten, kdo má skutečnou lásku, kdo soucítí s druhým a kdo se modlí za všechny.“

Zdroj: Friends of Mount Sinai Monastery

Nízko položené mraky nad Monastýrem sv. Kateřiny na Sinaji

Rozhovor s duchovním pastýřem Pravoslavné církevní obce při chrámu svatého Václava v Brně

Na aktuální témata v době před svátkem Paschy

Otec Jozef s metropolitou krutickým a kolomenským Pavlem ve Svaté zemi

 Při příležitosti slavného a milostiplného svátku svatého
Kristova Vzkříšení roku 2021!

Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se! Vaše mírnost ať je známa všem lidem. Pán je blízko. Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu. A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši. Konečně, bratří, přemýšlejte o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu. Čemu jste se u mne naučili, co jste přijali a uslyšeli i spatřili, to čiňte. A Bůh pokoje bude s vámi. (Filip 4,4-9)

Drahý otče, požehnejte!

Svatý apoštol Pavel v jednom svém poslání tamní křesťany (z města Filipi) pobízí k zachování radosti bez ohledu na starosti, které jsou všudypřítomné. Svatý Pavel doslova říká, že „Pán je blízko“, že se nemáme trápit „žádnou starostí“, ale vždy a v každé modlitbě máme Bohu „děkovat“. Je to tedy „pokoj Boží“, který má každý z nás získat, aby tento pokoj „shůry“ v našem srdci střežil myšlenku na našeho Spasitele.

Vedeme s Vámi tento nadčasový rozhovor v době, která se nedá charakterizovat jinak než jako „pohnutá“ a „nejistá“. My, pravoslavní křesťané, tuto dobu vnímáme jako přirozený důsledek našeho života ve světě, který nás obklopuje, a současně i našich vlastních poklesků a nedokonalého pokání. Když slyšíme slova svatého apoštola Pavla a jeho výzvu k úvahám o tom, co je „pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu“ (viz Filip 4,4-8), jak toho máme prosím nejlépe dosáhnout? A jak můžeme převést tyto naše úvahy do skutečného křesťanského života? Můžete nám, prosím, poradit?

Předně mi dovolte poděkovat za veškerou lásku a přízeň, kterých se mi ode všech věřících v posledních měsících a dnech dostalo, a nadále dostává. Rád odpovím na Vaše otázky, kterých si vážím.Pokračovat ve čtení →

Poučení svatých a bohonosných starců

Svatý Porfýrios Kavsokalyvitský

„Modlete se, abyste se stali lepšími.

Účastněte se pravidelně svatých bohoslužeb v chrámu, přistupujte často ke svaté zpovědi a přijímejte svatou Eucharistii, abyste se zbavili všech fobií a různých duševních traumat, která vás trápí.“

Zdroj: Ορθόδοξη Χριστιανική Γωνιά

Stačí natáhnout ruku a říct: „Pane, jak sám chceš a jak sám znáš, slituj se.“

Moudrost pouštních Otců

Ctihodný Abba Makários Veliký

Jeden bratr se vyznal Abba Sisoovi a pravil:

„Padl jsem, otče. Co mám teď dělat?“

„Vstaň,“ řekl svatý starec se svou obvyklou jednoduchostí.

„Vstal jsem, otče, ale znovu jsem upadl do toho prokletého hříchu,“ vyznal se bratr s velkým zármutkem.

„A co ti brání znovu vstát?“

„Jak dlouho?“ zeptal se bratr.

„Dokud tě smrt nezastihne buď při pádu anebo při povstání. Jak je o tom psáno: „Kdekoli tě najdu, tam tě budu soudit,“ pravil starec. Modlete se pouze k Bohu, aby vás během vaší poslední chvíle nalezl konající svaté pokání.“

„Není vůbec nutné činit dlouhé diskuse; stačí natáhnout ruku a říct: „Pane, jak sám chceš a jak sám znáš, slituj se.“

A pokud bude spor sebezuřivější, řekněte: „Pane, pomoz!“

Bůh velmi dobře ví, co potřebujeme, a ukazuje nám své milosrdenství.“

Zdroj: Friends of Mount Sinai Monastery

Kvetoucí hruška v malé klášterní zahradě u Monastýru sv. Kateřiny na Sinaji

Svatý Siluán Athosský: Novodobý učitel Boží blahodati!

Těla těchto lidí jsou posvěcena a po jejich smrti se stávají svatými ostatky.

„Pochopil jsem se, že láska se liší podle její intenzity.

Kdokoli, kdo se bojí Boha, aby Ho nikdy kvůli něčemu nerozesmutnil, ten dosahuje prvního stupně lásky.

Kdo má čistou mysl, dosahuje druhého stupně lásky, který je vyšší než ten první.

A kdokoli má v duši (Boží) blahodať, ten se dostává na třetí stupeň lásky, který je ještě výše než oba dva předcházející.

Čtvrtý stupeň, dokonalá láska k Bohu, se projevuje tehdy, když má člověk blahodať Ducha Svatého ve své duši a ve svém těle. Těla těchto lidí jsou posvěcena a po jejich smrti se stávají svatými ostatky.“

Zdroj: Πατέρες της Εκκλησίας

Kéž nám Pán dá tento týden svaté myšlenky, svaté pocity, hrdinská rozhodnutí, posvěcení duše!

NAŠE POVINNOSTI PRO SVATÝ A VELKÝ
(STRASTNÝ) TÝDEN

Metropolita Augustinos Florinský (Kantiotis)

Tento den je oděn v jasných šatech prvotin Pánova utrpení.
Pojďte tedy, všichni milovníci svátku, a přivítejte ho písněmi.
(Sedálen, Svaté Pondělí)

Dorazili jsme, moji milovaní, ke spásonosnému utrpení našeho Pána Ježíše Krista, do Svatého a Velkého (Strastného) týdne. Tento týden se nazývá Velkým proto, že v jeho 168 hodinách, od sobotního dne do noci Vzkříšení, vzdáváme čest velkým a jedinečným událostem, světově dějinným, které otřásly zemí, nebesy i tím, co je pod zemí. Proto se tento týden nazývá Velkým a proto by nás neměl minout jako všechny ostatní.

A také proto jsem si položil otázku:

Jaké jsou povinnosti křesťana pro tento svatý a velký týden? Nemluvím k nevěřícím, ateistům nebo chiliastům. Obracím se na věřící, kteří chtějí řádně oslavit nadcházející sváteční dny. Jaké jsou tedy naše povinnosti během tohoto týdne?

Pokračovat ve čtení →

Neexistuje větší lásky než…

Moudrost pouštních Otců

Ctihodný Abba Pimen

„Neexistuje větší lásky, než když člověk položí život za svého bližního. Když slyšíte někoho si stěžovat a vy bojujete sami se sebou a neodpovídáte na jeho stížnosti; když jste zraněni a trpělivě snášíte bolest a nehledáte pomstu; pak pokládáte život za svého bližního.“

Zdroj: Friends of Mount Sinai Monastery

Větve akátu na Sinaji v údolí (Wadi) Feiran

Západ přestal dávat světu lidi svaté a moudré…

Stále platné a aktuální myšlenky svatého
Nikolaje Velimiroviče

Západ přestal dávat světu lidi svaté a moudré.

To sahá až do doby, kdy papežové přestali být svatými a moudrými a stali se politiky a diplomaty. Západní člověk nikdy nemyslí na smrt, nemá čas myslet na smrt. Myslí jen na podrobení a vykořisťování. Využívání půdy a vzduchu, ohně a vody, rostlin a zvířat, sousedních národů a států. Objevte heslo jeho vědy a kultury, které zní: Podmanit a využít.

Globalizace je prokletím naší doby.

Jaký je užitek Evropy, Ameriky a všech kontinentů, které spěchají, aby dobyly svět, vesmír, Měsíc, Mars a hvězdy? Jaký bude přínos pro člověka, pokud získá svět a uškodí své duši, pokud ztratí svou vlastní duši?

Od koho, lidé, chcete, dobýt Měsíc? Od koho získat hvězdy? Od Pána, který je v nekonečné rozlehlosti zasel jako nějaké květiny?

Jak ubohý je tento evropský muž, když bojuje proti nebi, jako by bylo jeho nepřítelem!

(5. března 1956)

Zdroj: Το μέγα Γεροντικόν