Odmítáme veškeré pokusy o převzetí místního chrámu svatého Václava a majetku farnosti ze strany Eparchiální rady OBE…

Provolání

Farní rady a věřících PCO v Brně

k duchovenstvu a k pravoslavným křesťanům Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku

Jsme pronásledováni, ale nejsme opuštěni;
jsme sráženi k zemi, ale nejsme poraženi.

(2K 4,9)

Ocitáme se nejen na sklonku požehnaného léta Páně, nýbrž také v nesmírně významné fázi našeho duchovního zápasu, který činíme jak za zachování dobrého a čistého svědomí před Bohem a před lidmi, tak za obranu duchovních hodnot a důstojného přebývání v tomto pozemském životě, kde je naší jedinou nadějí víra v Trojjediného Boha.

Utěšujeme se proto neustále slovy svatého apoštola Pavla, který před Bohem i před lidmi srdečně vyznal: „Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokončil, víru zachoval. Nyní je pro mne připraven vavřín spravedlnosti, který mi dá v onen den Pán, ten spravedlivý soudce. A nejen mně, nýbrž všem, kdo s láskou vyhlížejí jeho příchod.“ (2Tim 4,7-8)

Naše duchovní city byly dlouho a nevybíravě uráženy, naše naděje mařeny, naše opakované snahy za obranu a očištění dobrého jména našeho duchovního otce a správce brněnské farnosti haněny a hrubě ponižovány.Pokračovat ve čtení →

Jedinou jistotou pro věřící jsou slova Pána Ježíše Krista…

„Nebo jsi ostříhal slova trpělivosti mé, i jáť tebe ostříhati budu od hodiny pokušení…“

Ctihodný starec Eusébios (Vittis)
(1927-2009) 

Náš Pán nám říká, že budeme zkoušeni, my i celá Jeho svatá Církev… On ale současně s tím podává svou pomocnou ruku. Nezapomínejme, že nás zaštítí a ochrání v době zkoušek…

To, co praví náš Pán, nás, drazí Bratři, zajímá nejvíce, neboť „dnové“ jsou zlí a tyto dny naznačují, jak obzvláště těžké budou zkoušky, které zasáhnou celý svět, celou ekuménu.

A jak se ukazuje, věci jdou od zlého k ještě horšímu. A je přirozené, že vyvstává velmi úzkostná otázka, která zní: „Čím se staneme? Co s námi bude?“

Jak naložíme s těmito událostmi, které se na stále zachmuřenějším obzoru objevují?

Jedinou jistotou pro věřící jsou slova Pána Ježíše Krista… Lidé, kteří jsou věrní Kristu, mají porozumění a pomoc od Pána, kterou obdrží při každé nadcházející zkoušce.Pokračovat ve čtení →

Otec svým dětem poradil, aby se vždy před ikonou Bohorodice poklonily…

Dimitrios Panagopoulos

Proslulý pravoslavný kazatel

Moudrý otec z jedné řecké vesnice umístil ikonu Přesvaté Bohorodice a Panny Marie do hlavní síně svého domu a nabádal obě své děti, kdykoli půjdou ven anebo se budou vracet zpět domů, aby se před ikonou Panagie poklonily.

A děti vždy věrně zachovávaly otcovy rady.

Jednoho dne, když se tito sourozenci vraceli ze školy, uviděli mnoho svých spolužáků shromážděných na dřevěném mostě, jak tam sledují shora se řítící vody potoka, který protékal pod mostem. A přidali se k nim.

V jednu chvíli rozpohybovaly děti úmyslně most, takže se začal hýbat z jedné strany na druhou, neboť se tímto způsobem chtěly po svém zabavit.

Co se však nestalo! Most pod tímto tlakem nevydržel, povolil a zřítil se dolů, do vod potoka.

Všechny děti spadly dolů do vody a tam se bohužel utopily, kromě těch dvou bratrů! Tato událost jako blesk zasáhla svou tragičností a zármutkem celou vesnici. Oba výše zmínění bratři se zachránili díky kmeni stromu, který ležel na okraji potoka, na němž se zachytili a vydrželi zde, než přišla pomoc.

Mnoho matek, které přišly o své vlastní děti, se pak chtělo zachráněných dětí zeptat, co přesně se tehdy stalo a jak to, že se zachránily, zatímco ostatní děti se utopily.

Když se jich matky ptaly, ti dva bratři řekli, že když byli ve vodě, zjevila se nějaká paní, která se podivuhodně podobá ikoně Panagie, kterou mají doma, v hlavní síni svého domu, a která je v tu chvíli přidržela u kmene stromu a řekla jim:

– Držte se zde a vydržte! Za chvíli vás vesničané přijdou zachránit.

Kazatel Dimitrios Panagopoulos

Svatý Filotheos Zervakos nás nabádá, abychom se uchýlili do Noemovy archy čili do Církve…

Jako v době Noema…

Jako v době Noema potopa smetla a pohltila celé lidské pokolení, kromě Spravedlivého Noema, jeho rodiny a zvířat, která byla v Arše, tak i nyní hrozí, že záplava hříchu, rozkladu, poskvrny, nevěry a bezbožnosti svede všechny, aby je pohltila.

Zachráněni (tj. spaseni) budou pouze ti, kteří se uchýlí do Duchovní archy, tj. do Církve.

Svatý Cyril nám říká:

„Ti, kteří se odvracejí od Církve a božských Tajin, se stávají nepřáteli Boha a přáteli ďábla. Kdo je v Církvi, není ztracen.“

Zdroj: Το Περιβόλι του Αγίου Λαζάρου

Jak univerzitní profesor zůstal v úžasu nad svatostí starce Paisije Svatohorce…

Zázrak s ještěrkou v kelii starce Paisije

Jednou starce Paisije na Svaté Hoře Athos navštívil jeden univerzitní profesor.

Při té příležitosti mu řekl:

„Je pro mě těžké uvěřit, že existuje Bůh. Víte, že jsem vzdělaný člověk, žiji na Západě, a všechno, co říkáte a děláte, starče, lze vysvětlit logikou. Jistá (nadpřirozená) moc tu samozřejmě může být, ale to, co říkáte o Kristu, nepřijímám.“

Starec ho poslouchal a stroze mu odvětil:

„Pak jsi hloupější než ještěrka.“

Slova starce ho znepokojila, a proto se proti nim nesouhlasně ohradil.Pokračovat ve čtení →

Svatý starec Paisij nám radí, jak překonat zármutek a bolest, kterou nám způsobují někteří lidé…

„Radujte se a veselte se, neboť odplata vaše
hojná jest v nebesích…“

O zármutku a bolesti, kterou nám způsobují někteří lidé…

  • Starče, když člověk podle Boha snáší zármutek a nespravedlnosti, které mu lidé způsobují, očistí ho tato trpělivost od vášní?

Ty se ptáš, jestli ho očistí? Doslova ho prozáří!

Existuje vůbec něco vyššího? Tímto způsobem totiž můžete odčinit své hříchy. Podívejte, tak např. nějaký zločinec, který se něčeho špatného dopustí. Je zbit, je uvězněn, a tam koná své malé (duchovní) pravidlo, a tímto způsobem, pokud opravdu a upřímně činí pokání, může se ještě zbavit věčného vězení. Jde snad o maličkost, když tímto svým dočasným utrpením splatí svůj věčný dluh?

A proto snášejte každý zármutek s radostí. Bolesti, které nám lidé způsobují, jsou sladší než všechny sirupy světa, které nám nabízejí naopak ti, kteří nás milují. Vidíte, v Blahoslavenstvích Kristus neříká: „Blahoslavení jste, když vás budou lidé chválit“, nýbrž náš Pán praví: „Blahoslavení jste, když vám zlořečiti budou lidé a protivenství činiti,“ (Mt 5,11), a ve skutečnosti „mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne“.Pokračovat ve čtení →

Svatý starec Paisij říká, že Kristus nás navštěvuje i v naší bolesti…

„Šli jsme ohněm, vodou, vyvedl jsi nás však
a dal hojnost všeho“ (Žalm 66,12)

Člověk, který neprochází zkouškami, který nechce mít bolesti a trpět, který se nechce kvůli ničemu rmoutit anebo přijímat kritiku druhých, ale chce se mít jen a jen dobře, takový člověk žije mimo realitu.

„Šli jsme ohněm, vodou, vyvedl jsi nás však a dal hojnost všeho“ (Žalm 66,12), říká žalmista.

Vidíte, že jak Panagia, tak i naši svatí, ti všichni trpěli, pociťovali bolest, a proto i my musíme také trpět, protože jdeme stejnou cestou. S tím rozdílem, že když máme v tomto životě nějaké potíže, zaplatíme účty a jsme zachráněni. Ale Kristus také přišel na tento svět v bolesti. Sestoupil z Nebe, vtělil se, trpěl, byl ukřižován. A proto když dnes Kristus navštěvuje člověka, křesťan toto Pánovo navštívení chápe tímto zvláštním způsobem čili bolestí.Pokračovat ve čtení →

Poslední fotografie svatého Nektária Eginského za jeho života!

Zcela jedinečný artefakt…

Při příležitosti svátku Přenesení ostatků svatého Nektária Eginského (21.8./3.9.) publikujeme díky řeckým pravoslavným zdrojům zcela jedinečnou a svého druhu unikátní fotografii svatého Nektária Eginského, která byla pořízena pouhých 47 dní před jeho blaženým zesnutím.

Fotografie světce byla učiněna, když sv. Nektários opouštěl svůj klášter Nejsvětější Trojice na ostrově Egina a mířil do athénské nemocnice Aretaio, kde později zemřel.

Pokračovat ve čtení →