Duchovní život má své nuance, jejichž poznání nás učí bohonosní starci…

Starec Tadeáš Vitovnický

Pýcha má své vlastní úrovně, stejně jako pokora.

Vnější pýcha je léčitelnější, ale pýchu mysli je téměř nemožné vymýtit.

Nikdo nemůže takovému člověku dokázat, že se choval špatně.

Nicméně vnější pýcha je léčitelná, protože člověk se může náhle, z vteřiny na vteřinu, ocitnout ze salónu za humny, a být ponížen, ať se mu to líbí, nebo ne…

Zdroj: Pemptousia.gr

Dvě nové ikony zkrášlují chrám svatého Václava

Jak krásné je být v obecenství svatých

Do brněnského chrámu svatého Václava přibyly dvě nové ikony světců: světitele Spyridona Divotvorce, biskupa trimithuntského, a blažené Matrony Moskevské, které naší farnosti darovala Bohu známá sestra, věřící našeho chrámu.

První z obou ikon byla přivezena do našeho chrámu již v červenci tohoto roku. Jde o ikonu svaté Matrony Moskevské, která žila ve 20. století.

K ní se věřící obracejí nyní, po jejím zesnutí a svatořečení, stejně tak, jako se k ní obraceli již za jejího života s různými prosbami o její přímluvu, buď za rodinu, jejich blízké, nebo za zdraví a za pomoc v těžkostech života.

Svatá Matrona se díky svému křesťanskému zápasu za dosažení pravé lásky v Bohu stala všem lidem, kteří k ní přišli s vírou, jejich velkou utěšitelkou a přímluvkyní u našeho Spasitele.Pokračovat ve čtení →

A každému, komu je potřeba tvé silné pomoci, vypros to, co je mu užitečné ke spáse…

Svatý Spyridon Divotvorce, biskup trimithuntský

památka 12. / 25. prosince

Místo jeho rodiště, ostrov Kypr, se svatému Spyridonovi stal i místem jeho celoživotní, archijerejské služby. Svatý Spyridon se narodil v prosté rodině zemědělců, a prostým a mírným ke všem také sám zůstal až do své smrti. Ještě v mládí se oženil a měl několik dětí. Po náhlé smrti své ženy se však cele oddal službě Pánu Ježíši Kristu, v nějž uvěřil. Pro svou výjimečnou zbožnost byl vybrán za biskupa města Trimithuntu.

Ani jako biskup však svatý Spyridon nezměnil prostý způsob svého života a nadále se sám staral o svůj dobytek a sám také obdělával půdu. Pro sebe upotřebil z plodů své práce jen málo, vše ostatní rozdával chudým a nemohoucím. Boží mocí a silou prokazoval mnohé a velké divy: nechal přivolat déšť v čase sucha, zastavit tok řeky, vzkřísit několikero mrtvých či uzdravit císaře Konstantiuse z těžké nemoci. Kromě toho však také spatřil a slyšel Boží anděle, viděl věci, které se měly teprve stát a nahlížel do tajin lidských srdcí. Mnohé lidi díky svým blahodatným darům obrátil na pravou víru.

Svatý Spyridon se podobně jako svatý Mikuláš účastnil Prvního všeobecného sněmu v Nikáji (325 po Kr.), kde svým prostým, ale jasným vyznáním víry, jakož i mocnými zázraky přiměl mnohé heretiky navrátit se zpět do lůna svatého Pravoslaví. Svatý biskup Spyridon se odíval tak prostě, že jednou, když se na pozvání císaře dostavil do jeho paláce, místní strážce jej zbil a vyhnal, neboť si myslel, že jde o nějakého žebráka. Spyridon, jsa mírný a prostý jakéhokoli hněvu, pak strážci nastavil i druhou tvář.Pokračovat ve čtení →

Přicházejte za mnou všichni a říkejte mi jako živé o svých zármutcích…

Svatá a blažená Matrona Moskevská

památka 23. února / 8. března v den nalezení (vyzdvižení jejích ostatků v roce 1998) a 19. dubna / 2. května v den jejího zesnutí

Blažená Matrona se narodila roku 1881 ve vesnici Sebino v Epifanovském Újezdu, v Tulské gubernii v Rusku. Tato vesnice se nachází 20 km od Kulikova pole[1]. Její rodiče Dimitrij a Natálie Nikonovi byli rolníci, lidé zbožní, poctivě pracující, přesto však žijící velmi nuzně a bídně. V rodině Nikonových už byly před narozením Matrony tři děti: synové Ivan a Michail a dcera Marie. Když se Matrona narodila jako čtvrté dítě, její rodiče už nebyli nejmladší. Z důvodu bídnosti svého živobytí bylo čtvrté dítě jen dalším hladovějícím ptáčátkem k živení navíc. Proto se matka rozhodla zbavit se ho. O zabití ještě nenarozeného dítěte v matčině útrobě nemohlo být ve věřící rodině ani řeč, existovalo však mnoho útulků pro sirotky, opuštěné a nezaopatřené děti, kde byly děti vychovávány z prostředků dárců. Maminka Matrony se rozhodla dát své budoucí dítě do útulku knížete Golicina v sousední vesnici Bučalki. Zdál se jí však podivuhodný sen. Ještě nenarozená dcera (Matrona) se tehdy zjevila ve snu své matce v podobě bílého ptáčka s lidskou tváří, avšak se zavřenýma očima, a sedla si na její pravou ruku. Maminka Matrony přijala tento sen jako znamení a nakonec odmítla dát své dítě do útulku. Přesto, že se jí dcera narodila slepá, její matka však hluboce milovala své „nešťastné dítě“.Pokračovat ve čtení →

Dělejme vše celým svým srdcem, jak nám radí největší z ruských duchovníků…

Svatý Jan Kronštadtský

Získáš to, co si zasloužíš

Ať už se modlíte za sebe anebo za někoho jiného, abyste přijali duchovní anebo tělesný prospěch, například abyste se zbavili nějakého utrpení, svých hříchů, vášní anebo špatných návyků, dělejte to celým svým srdcem.

A Pán vám dá, po čem toužíte.

Zdroj: Pemptousia.gr

Neohrožený papa Lefteris Nufrakis a jeho smělý čin v bývalém císařském městě

Kněz odváživší se sloužit svatou liturgii v Hagii Sofii 466 let po Dobytí Konstantinopole

V lednu 1919 se v Konstantinopoli stala jedna událost, o níž většina Řeků, ale obecně i pravoslavných křesťanů, nemá vůbec tušení.

Co se tehdy vlastně stalo?

Tedy konkrétně a přesně před 100 lety.

Roku 1919!Pokračovat ve čtení →

Ctihodný starec Tichon, který měl archanděle jako své služebné duchy…

Ctihodný otec Tichon Duchovník
ze Svaté Hory Athos

„Michaeli, ty popravici, Gabrieli, ty polevici, a anděle můj ochránce, ty stůj při mém boku!“

Jednou, kdysi dávno, sloužil ruský starec Tichon (Golenkov), zvaný též „Duchovník“ a „Svatohorec“, svatou liturgii.

Tehdy mu v oltáři přisluhoval svatý starec Paisij.

Při Velkém vchodu, poté, když se z oltáře vynášejí svaté Dary, vyšel starec Tichon na ambon, kde spatřil archanděla Michaela a Gabriela, kterým svou lámanou řečtinou pravil:

„Michaeli, ty po mé pravici, Gabrieli, ty po mé levici!“

Pokynul jim rukou, kam přesně se měli postavit, aby obstoupili svatý prestol.

Pak ještě zvolal:

„A ty, anděli můj ochránce, ty stůj po mém boku“, a tím myslel svého anděla ochránce.Pokračovat ve čtení →

Ó, posvěcená hlavo, předivný arcipastýři a Kristův mučedníče, otče Gorazde, pros Boha o nás!

              Svatý nový mučedník Gorazd,
biskup český a moravsko-slezský (1879-1942)

Památka 4. září

Píseň ke svatému Gorazdovi:

Shlédni s výsosti,
nádobo ctnosti,
Gorazde náš svatý!
Pros Hospodina
za národ, jenž dřímá
v hříchu zajatý.

Tvé spásné dílo
nám navrátilo
svaté Pravoslaví,
víru ztracenou,
perlu drahocennou
z Velké Moravy.

Zbloudilých vůdce,
rouhačů soudce,
pastýř neúnavný…
Chrámy jsi vzdělal,
světlo Pravdy předal,
otče přeslavný.

Vstříc svému kříži
s důvěrou vzhlíží
klenot mučedníků.
Ač tělo klesá,
duše v Bohu plesá,
v pušek výkřiku.

Pokračovat ve čtení →

Byla plná laskavosti, takže dokázala všechny nadchnout, vnést pokoj a vždy za vše děkovat!

Svatá Sofie z Klisuri

Novodobá velká asketka
a žena Myronosice
(1883 – 1974)

Svatá gerontisa (starice[1]) Sofie žila v Monastýru Panagie Klisurské[2] v Západní Makedonii v Řecku, na tomto spořádánem a čestném místě Ducha Svatého, kde přebývala v hluboké a nedílné jednotě s Pánem.

Světským jménem Sofia Chotokuridu[3], nová asketka z Klisuri, pocházející z Pontu, byla ženou, která se z lásky ke Kristu a ve snaze překonat hřích a hříšné vášně stala novou jurodivou naší doby, tzv. „bláznem pro Krista“.

Tato významná postava duchovní dokonalosti a svatosti, asketka z Klisury, se před námi zjevila, aby nám odhalila polární hvězdu spásy skrze svůj neporušený a Bohu podobný život, v němž se odrážela dvojí láska, jak k Bohu, tak i ke každému bližnímu.

Starice Sofie pokořila své vlastní já svou vytrvalou a neustálou askezí a tvrdým způsobem života, aby povstala v očích svého nebeského Ženicha, a od Něho tak získala „odplatu svrchovaného povolání Božího v Kristu Ježíši“ (Fil. 3,14). Svým svatým způsobem života nejprve oslavila Boha, aby byla vzápětí od Boha oslavena skrze Jeho milost, kterou přijala, aby se přimlouvala za všechny současné v tomto světě zápasící křesťany, bojovníky pravé zbožnosti a svatootecké tradice.Pokračovat ve čtení →