Velký zázrak svatého Basila Velikého v Nikáji

Otevření dveří chrámu na přímluvy a znamení kříže sv. Basila

Když v Konstantinopoli vládl císař Valens (v letech 364–378), přišli k němu ariánští biskupové a kněží z Nikáje (též Nicaea či Nikaia) a domáhali se, aby jim předal metropolitní chrám, aby v něm mohli sloužit, a naopak aby císař vyhnal dosud zde působícího pravoslavného archijereje. Valens, jelikož s nimi sdílel jejich věroučný blud (tj. ariánskou herezi, která zpochybňovala Kristovo božství a Jeho jednobytnost s Bohem-Otcem), jim vyhověl. Poslal své vojáky do Nikáje, vyhnal arcibiskupa pravoslavných křesťanů a ustanovil právo k užívání chrámu právě Ariánům.

Když se to dozvěděli pravoslavní křesťané z Nikáje, obrátili se na svatého Basila Velikého, aby se za ně u císaře přimluvil, v jehož změnu názoru stále doufali.

Svatý Basil Veliký[1] (330-379) souhlasil a odešel do Konstantinopole, aby navštívil císaře, kterému řekl:

„Císaři, prorok David praví: „Moc zajisté králova miluje soud; ty jsi ustanovil práva, soud a spravedlnost…“ (Žalm 99,4) Moudrý Šalamoun miloval spravedlivý soud. Proč je ale Tvé panování bez spravedlivého soudu a proč jsi vyhnal pravoslavné (křesťany) z jejich chrámu a předal ho heretickým Ariánům?“

Král Valens tehdy řekl: „Znovu si dovoluješ, Basile, mne urážet? Není vhodné, abys pronášel takové soudy,“ řekl císař Valens.

Ale svatý Basil odpověděl: „Pro spravedlnost jsem připraven i zemřít, císaři.“ Na to vládce Valens odvětil: „Jdi sám do Nikáje a sám rozsuď ve své spravedlnosti obě sporné strany. Nedělej však pouze to, co chce tvůj lid.“

Pozůstatky starého byzantského chrámu v Nikáji v Bythýnii (dnešní Turecko)

Svatý Basil však odpověděl ve své moudrosti císaři:

„Dej mi moc, abych sám soudil, císaři, a pokud se dozvíš, že jsem upřednostnil (pravoslavné) křesťany, pak mě klidně zabij.“

A tak svatý Basil přijal od císaře Valense moc soudit a odešel do Nikáje, kde shromáždil všechny pravoslavné křesťany a také Ariány, k nimž promluvil takto:

„Hle, přišel jsem podle rozkazu císaře. Učiníme to následovně. Zavřeme nyní společně chrámové dveře, my pravoslavní i vy Ariáni. Nejprve se budete modlit vy. A když se chrámové dveře otevřou, ponecháte si chrám v užívání vy. Když se ale neotevřou, budeme se modlit my pravoslavní. A pokud se dveře chrámu na základě našich modliteb otevřou, zůstane chrám naopak v naší správě a užívání. Když se ale chrámové dveře neotevřou ani nám, ponecháte si nakonec metropolitní chrám vy.“

Tento návrh svatého Basila všichni přijali, neboť jej považovali za spravedlivý a rozumný. Načež pravoslavní spolu s Ariány chrámové dveře uzavřeli a zapečetili. Poté se Ariáni, kteří byli před chrámem shromážděni, tři dny modlili a prosili za otevření dveří. Jejich modlitbu však Kristus, kterého oni svým učením hanili, nevyslyšel.

Svatý Basil jim pak řekl: „Teď se tedy pomodlíme my.“

Tehdy svatý Basil vyzval všechny přítomné pravoslavné křesťany, aby ho následovali, a odešel s nimi do nedalekého chrámu svatého velkomučedníka Diomeda. V něm sloužil se všemi přítomnými všenoční bdění. Ráno se přesunul zpět k metropolitnímu chrámu, následován zástupem pravoslavných. Ariáni zůstávali vpovzdálí a pozorovali, co se bude dít.

Tehdy svatý Basil třikrát přežehnal znamením kříže dveře chrámu a řekl: „Požehnaný Bůh křesťanů na věky věkův.“ A co se nestalo! Mocný zázrak! Páky dveří povolily a ty se otevřely. Před zraky všech. Poté svatý Basil vešel dovnitř a se všemi věrnými křesťany vykonal svatou božskou liturgii. Když pak požehnal lid, předal chrám pravoslavným křesťanům.

To se událo dne 19. ledna.

Nejen, že pravoslavní křesťané v ten den pocítili mimořádnou radost z mocného zázraku, protože znovu získali svůj chrám, ale také mnozí z Ariánů, kteří viděli zázrak svatého Basila, se navrátili k pravoslavné víře a zanechali svého bludného učení.

www.ekklisiaonline.gr

Pro zajímavost:

Překvapení turečtí vědci a obyvatelé historického byzantského města Nikáje objevili jedno ráno pod hladinou vody v místním jezeře půdorys velikolepého byzantského pravoslavného chrámu. Podle zpráv samotných Turků tyto základy patří historickému byzantskému chrámu, který byl zasvěcen sv. Petrovi a který byl postaven ve čtvrtém století. Tento chrám patřil podle názoru odborníků k prvním velkým byzantským chrámům, které později zdobily pravoslavnou křesťanskou Malou Ásii.

Není pravděpodobné, že se jedná o tentýž metropolitní chrám, jehož dveře se zázračným způsobem otevřely na přímluvy svatého Basila Velikého a tehdejších pravoslavných křesťanů, nicméně i tato zpráva odhaluje význam Byzance pro dnešní svět, neboť dávná historie stále vydává cenná historická svědectví o křesťanském Východu.

Zdroj:

Nikos Chiladakis, Novinář-spisovatel-turkolog

www.nikosxeiladakis.gr

[1] Svatý Basil Veliký patří mezi nejvýznamnější řecké raně křesťanské teology 4. století, kteří jsou označováni jako kapadočtí otcové (vedle Basila mezi ně patří též sv. Řehoř z Nazianzu, zvaný Teolog, a Basilův bratr, sv. Řehoř Nysský). Kappadočtí otcové, kteří jsou řazeni mezi mladší církevní otce, významně prospěli k všeobecnému prosazení nikájského dogmatu o božské Trojici ve východní pravoslavné církvi (proti arianismu) a díky svému klasickému vzdělání je zpřístupnili přijatelnější literární a rétorickou formou. Východní i západní církev jej uctívá jako svatého.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.