Slavný svátek Zjevení Počájevské ikony Přesvaté Matky Boží

Aktualita

Památka zjevení Matky Boží na Hoře Počájevské
a záchrana Lávry od tureckého útoku

Brno, 5.8.2018

Na 10. neděli po svaté Padesátnici připadla památka ikony Matky Boží Počájevské, konkrétně její záchrany Počájevské lávry od tureckého obklíčení, které se událo 20.-23. července (2.-5. srpna) roku 1675.

V létě roku 1675, když okolo Počájevské Lávry zuřila Zbaražská válka, dostaly se pluky Turků a Tatarů pod vedením chána Hurredina až ke stěnám Počájevské lávry a obklíčili ji ze tří stran. Hradby monastýru, povětšinou dřevěné, a několik dalších vnitřních kamenných staveb nebyly přitom příliš dobře zabezpečeny. Jako jediná naděje pro monastýrské bratrstvo zůstávala Matka Boží. Se slzami se mniši modlili před její ikonou a igumen monastýru nařídil sloužit Akathist sestavený k její úctě. Igumen Josif Dobromirskij přesvědčil bratry i prosté věřící, kteří našli ochranu uvnitř monastýru, aby se společně obrátili v modlitbě k jejich nebeským zastáncům: Přesvaté Bohorodici a Jobu Počájevskému. Všichni přítomní tehdy se slzami a s vroucím srdcem poklekli a modlili se před ikonou Přesvaté Bohorodice a také u svatých ostatků ctihodného Joba.

Ráno 23. července (5. srpna), s nastupujícím východem slunce, když Tataři zaveleli k dalšímu útoku na monastýr, nařídil igumen monastýru, aby mniši začali zpívat Akathist Matce Boží. Když zapěli: „Vzbrannoj Vojevodě Pobeditělnaja,…“ (kondak Bohorodici hlas 8.):

„Vojevůdkyně v boji vítězná, jenž nás osvobozuješ od zlých, tebou chráněni díky vzdávají, služebníci tvoji Bohorodice; vládnoucí tedy mocí nepřemožitelnou, ze všech běd nás vytrhni, ať k tobě zní naše zvolání: Raduj se, Nevěsto vždy panenská!“

… nad chrámem na oblaku se zjevilo podivuhodné zjevení, které viděli i sami Tataři. Ve světle zářících paprsků, nad slunce jasnějších, se zjevila Matka Boží, která držela nad Počájevem svůj ochranný plášť (jinak též omofor), a takto monastýr skryla pod svou moc.

Kolem Matky Boží se nacházelo množství andělů ve vojenských stejnokrojích,
s plamennými meči v rukou, a spolu s anděly tam byl přítomen i ctihodný Job, který se nacházel v přímé blízkosti Matky Boží a skláněl se před ní a prosil ji
o záchranu monastýru. Tatarům se zdálo, že nebeské vojsko na ně útočí, a proto začali střílet ze svých luků na Boží Matku, anděly i ctih. Joba. Šípy, které vystřelovali, se ale obracely a vracely nazpět, takže zraňovaly ty, kteří je vypouštěli. Útočníky zachvátil zmatek, a proto začali ve strachu prchat pryč. Obránci Počájeva mohli poté opustit opevnění monastýru a všechny nepřátele porazit; někteří z Tatarů byli natolik otřeseni tím, co viděli, že přijali svatý křest a někteří z nich se dokonce dali postřihnout na mnichy. Tataři a Turci, kteří se zúčastnili této bitvy, ještě dlouho potom nemohli zapomenout na drtivou porážku.

Pro nás, kteří si podle církevního kalendáře připomínáme tyto a v srpnu další, nadcházející svátky Matky Boží, a vůbec památné dny, kdy byla projevena její milost k nám, bychom si od ní měli vzít poučení ve víře a Její zbožnosti.

Hlavní ctností, která byla prostoupena celým Jejím životem, je pokora Přesvaté Bohorodice. „Hle, jsem služebnice Páně.“ (Lk 1,24-38) Toto Její vyznání, které řekla v den Zvěstování, prostupuje celým Jejím životem. Matka Boží v pokoře přijala „Blahou zvěst“, v pokoře následovala Krista po všechny dny Jeho života, v pokoře přijala do svého srdce bolest na Golgotě a v pokoře při svém Zesnutí odevzdala svého ducha Pánu a Synu svému.

Co tedy vidíme, když stojíme v blízkosti ikon matky Boží, Přesvaté Bohorodice? Vidíme to, že každou ctnost, když namíříme naše kroky na cestu spásy, musíme učinit tajně, tj. skrytě před zraky lidí, aby v našem srdci, duši a mysli byla pokora jako u Boží Matky. Za svědka našeho svědomí mějme Boha. Ten nám dá vše potřebné, nečekejme nic od tohoto světa ani od lidí v něm. Vždyť nám bylo řečeno, že činíme-li něco lidumilného, máme tak činit, aby levice nevěděla, co činí naše pravice (Mt 6,3). „Když ty se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.“ (Mt 6,6). „A když se postíme a umrtvujeme naše tělo, nemáme se neukazovat lidem, ale svému Otci, který je vskrytu. A tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění.“ (Mt 6,18)

V Boží Matce máme jasný příklad tohoto všeho, a nedostává-li se nám něco z toho, hned se k Ní můžeme s důvěrou obrátit, neboť Ona je za nás velkou Přímluvkyní u Syna Svého a Pána a Boha našeho, Spasitele Ježíše Krista.

V den památky Počájevské ikony Matky Boží byl v našem chrámu po jitřní bohoslužbě odsloužen Akathist před věrnou kopií ikony Přesvaté Bohorodice Počájevské. Tato ikona je již od roku 2006 neodmyslitelnou součástí bohoslužebného života naší farnosti.

Tato ikona byla přivezena ze Svato-uspenské Počájevské lávry. Zde byla předtím celou noc umístěna na horním místě v oltáři chrámu Zesnutí Přesvaté Bohorodice a během půlnoční bohoslužby byla přiložena k zázračné ikoně (k jejímu originálu). Její vyhotovení je věrnou kopií původního obrazu, včetně bohatě zdobené zlaté řízy a vykládaného rámu.

Po nedělní svaté liturgii byl vykonán průvod věřících s ikonou matky Boží Počájevské kolem chrámu, byla čtena svatá evangelia, jejichž smyslem bylo povzbudit ve víře a vypravovat o ctnostech a pokoře Matky Boží. Na konci průvodu přežehnal otec Jozef Fejsak, představený chrámu sv. Václava, ikonou jak všechny věřící, tak i město, v němž žijeme.

Budiž nám tedy nejen tato nedělní památka Matky Boží, její ikony a jejího milostivého zjevení, ale rovněž každý den jednou velkou připomínkou milosti Matky Boží, jak nás učil svatý Jan Kronštadtský:

„Modlete se, bratři moji, k Matce Boží, když bouře nepřátelství a zloby povstane ve vašem domě. Ona, přeblahá a všemocná, dobře, předobře ztiší a usmíří srdce lidská. Pokoj a láska pochází od jediného Boha jako svého pramene a Vládkyně – v Bohu, jedno s Bohem a jako Matka Krista – Pokoje, se modlí za mír celého světa, tím spíše – všech křesťanů. Ona má moc pouhým svým pokynutím odehnat od nás duchy zloby podnebeské, ony neusínající a horlivé rozsévače zloby a nepřátelství mezi lidmi. A také všem těm, kteří s vírou a láskou se utíkají k její vznešené záštitě. Ona včas a rychle přináší pokoj a lásku. Pečujte i vy sami o zachování víry a lásky ve svých srdcích; jestliže se nebudete i vy sami o to snažit, tak nebudete důstojní ani přímluvy Matky Boží za vás před Bohem; a současně buďte vždy horlivými a bohabojnými ctiteli Matky Pána Nejvyššího; neboť jest vpravdě důstojno blahoslaviti Ji, Bohorodici, vždy blahoslavenou a přečistou, vyvýšenou nade vše stvoření, Ochránkyni pokolení lidského. Snažte se v sobě vychovávat ducha pokory, neboť Ona sama je pokornou jako nikdo ze smrtelných a láskou vzhlíží jen na pokorné. Shlédl na ponížení služebnice své, říká (Přesvatá Bohorodice) Alžbětě, v Bohu mém Spasiteli (Lk 1, 48,47).

Z knihy „Můj život v Kristu“ sv. Jana Kronštadtského (Slovo o zachování pokoje v rodině)

Tropar hlas 5.

Před tvojí svatou ikonou, Vládkyně, modlící se k tobě, uzdravení získávají, poznání pravé víry přijímají a nepřátelské útoky odrážejí. Také i nám, kteří se před tebou skláníme, vypros odpuštění hříchů, myšlenkami zbožnými naše srdce prosvětli a k Synu tvému povznes modlitbu za spásu duší našich.

Kondak hlas 1.

Pramenem uzdravení a pravoslavné víry utvrzením zjevila se, Bohorodice, tvoje ikona Počájevská. Vysvoboď nás, kteří se před ní scházíme, od neštěstí a pokušení, lávru tvoji neporušenou zachovej, utvrď Pravoslaví v okolních zemích a hříchy odpusť těm, kteří tě v modlitbě vzývají, neboť, je-li to tvé přání, ty všechno zmůžeš.

Raduj se, Pochvalo Počájevská, širého světa naděje a útěcho!

připravil o. Marek Malík

Aktualitu lze stáhnout v pdf:

Aktualita ke svátku Zjevení Počájevské ikony Matky Boží_srpen_PCO Brno_2018

Více fotografií lze shlédnout na FB PCO Brno:

https://www.facebook.com/pg/SvatyVaclavBrno/photos/?tab=album&album_id=1824689854275250

Leave a Comment

Ваша e-mail адреса не оприлюднюватиметься. Обов’язкові поля позначені *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.