Podivuhodný je Bůh ve svých svatých

Zázračná neporušitelnost ucha a ruky svatého Jana Zlatoústého (Chrysostoma)

Místo úvodu

Svatý Jan Zlatoústý přirovnává v jednom svém výkladu srdce svatého apoštola Pavla „k nebi a k moři“; k nebi pro jeho čistotu a k moři pro jeho propastnou hlubinu. Pavlovo srdce, přesněji řečeno hlubina jeho moudrosti, mohla přenést každého věřícího ze země na nebesa. „Kdo by plul po tomto moři,“ zdůrazňuje svatý Jan Zlatoústý, „ten se vydává na cestu provázenou příznivým větrem; na tomto moři je totiž namísto mořských větrů sám Boží Duch, který provází cestující duše.“ „Kdo by chtěl plavat po tomto moři,“ jak dodává slavný cařihradský arcibiskup, „nepotřebuje ani vesla, ani olej, ale lásku k moudrosti.“[1]

Podivuhodný je Bůh ve svých svatých

Kdysi dávno v Konstantinopoli si jeden muž sjednal schůzku se svatým Janem Zlatoústým, arcibiskupem tohoto sídelního císařského města. Když jeho tajemník odešel, aby sv. Janovi oznámil příchod této návštěvy, a poté co otevřel dveře místnosti, v níž sv. Jan Zlatoústý pracoval, uviděl, jak je sv. Jan zaneprázdněn nějakým rozhovorem s jiným mužem, který byl nakloněn u ucha sv. Jana Zlatoústého a něco mu do něj šeptal. Sv. Jan si zapisoval na papír to, co mu tento neznámý muž diktoval. Janův tajemník nechtěl svého pána obtěžovat, a proto šel říci návštěvě, aby chvíli počkala. Pokaždé, když se šel podívat, zahlédl stejný obrázek: oba dva muže pracující u stolu a sv. Jana zapisujícího něco do svých materiálů.

Nakonec se návštěvník rozhořčil a odešel. Když pak Janův tajemník konečně našel svého Pána, jak odpočívá, vyprávěl mu o návštěvníkovi, který s rozhořčením odešel. Svatý Jan se ho zeptal, proč ho okamžitě nezavolal. Jeho tajemník mu vysvětlil, že ho nechtěl rušit při práci, když byl navíc zaměstnán rozhovorem s tím druhým mužem. Sv. Jan Zlatoústý odpověděl, že ve své kanceláři byl pořád sám a že s ním nikdo nebyl.

Říká se, že oním mužem, diktujícím do ucha sv. Janovi nějaká slova, byl sv. apoštol Pavel, který se mu v tu chvíli zjevil. Radil mu při jeho práci nad výklady Listů sv. apoštola Pavla, jimiž se tehdy sv. Jan zabýval. A tajemníkem sv. Jana nebyl nikdo jiný než sv. Prokl, pozdější patriarcha konstantinopolský (v letech 434-446 po Kr.), který také sepsal světcův životopis.

Na znak pravdivosti tohoto vyprávění a události, kterou zaznamenali Janovi životopisci, se do dnešních dní dochovalo jedno ucho sv. Jana Zlatoústého neporušitelné. Nachází se dnes ve zvláštní schráně v monastýru Vatoped na Svaté Hoře Athos. Všichni poutníci, kteří sem přicházejí, mají možnost si tyto vzácné svaté ostatky na vlastní oči prohlédnout a poklonit se jim.

Kromě ucha se neporušenou dochovala také pravá ruka tohoto světce, ve tvaru žehnající pravice. Neporušitelnost je patrná a očividná každému, kdo má možnost si ji prohlédnout (viditelná je jak kůže, tak nervy na ruce). Tyto svaté ostatky se nacházejí v jiném svatohorském monastýru, konkrétně v klášteru Pantokrator.

[1] ИОАНН ЗЛАТОУСТЫЙ, св. Избранные творения. Беседы на Деяния апостольские святаго отца Иоанна Златоустаго. Издателство „Посад“, Москва 1994, s. 478-479.

 

Svatý Jane Zlatoústý, který jsi za Krista tolik vytrpěl a dočkal ses po smrti oslavy u našeho Hospodina, pros Boha za nás!

 

 

Ukázka neporušeného ucha sv. Jana Zlatoústého při výkladu igumena Efrema z monastýru Vatoped:

Zdroje:

Monastýr Vatoped na Sv. Hoře Athos, Talantoblog.gr, Sostis.gr a další

https://leipsanothiki.blogspot.com/2014/03/288.html

Η κάρα του αγίου Ιωάννου του Χρυσοστόμου

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.