Cyklus přednášek pro dobu velkopostní

Oznámení

Připomínáme konání další přednášky v řadě na téma:

 Bolest a deprese v učení svatých Otců (17. března)
Evangelium jako lék na bolesti současného člověka

Přednášející: o. Marek Malík

Kde: Svatováclavská hudební škola při PCO v Brně (Úvoz 62)

Kdy: 17.3. v 16:30

Více zde:

Program přednášek a duchovního čtení_Velkopostní období_PCO Brno

Těšíme se na Vaši účast!

40 krátkých zastavení se starcem Paisijem

Na cestě ke svátku Vzkříšení

 (25.)

„Na poušti pocítí každý sebe sama jako něco nepatrného, a když se setká s jiným člověkem, prokazuje mu velkou lásku, i když jde o cizího člověka.“

Ρήσεις και διηγήσεις Γέροντος Παϊσιου. In: Απο την ασκητική και ησυχαστική αγιορειτική παράδοση. Τετάρτο μέρος, Άγιον Όρος 2011, s. 704.

40 krátkých zastavení se starcem Paisijem

Na cestě ke svátku Vzkříšení

 (24.)

 „Přimějme naši mysl, jak je to jen možné, aby se nacházela v Boží blízkosti a vždy uvažovala o dobru.“

Ρήσεις και διηγήσεις Γέροντος Παϊσιου. In: Απο την ασκητική και ησυχαστική αγιορειτική παράδοση. Τετάρτο μέρος, Άγιον Όρος 2011, s. 703.

40 krátkých zastavení se starcem Paisijem

Na cestě ke svátku Vzkříšení

 (23.)

 „Bůh si přeje, abychom jej prosili o pomoc, aby mohl zasáhnout, neboť respektuje naši svobodnou vůli.“

Ρήσεις και διηγήσεις Γέροντος Παϊσιου. In: Απο την ασκητική και ησυχαστική αγιορειτική παράδοση. Τετάρτο μέρος, Άγιον Όρος 2011, s. 703.

Síla nejkratší modlitby „Pane, smiluj se!“

„Hospodi pomiluj!“ – „Pane, smiluj se!“ Jedná se o nejkratší modlitbu. Současně jde také
o nejkratší vyznání, dokonce kratší než slova pokání evangelního celníka (viz Luk 18, 13), který z hlubiny svého zkroušeného srdce pronesl pět slov. Neustálé opakování „Hospodi pomiluj“ – „Pane, smiluj se“ nám také připomíná, že naše hříšné pády jsou neustálé. Při tom ale nejsme nečinní, ale naopak neustále, aktivně vzýváme a prosíme o slitování, o Boží smilování.

Podle slov spravedlivého Jana Kronštadtského tato modlitba bije naší hrdost, naši pýchu, a vyzývá v takto smýšlejících pocit pokory, která je základem všech křesťanských ctností. Tato krátká modlitba je současně i nejvíce potřebnou modlitbou pro každého hříšníka, neboť se jí sytí jako pokrmem a napájí jako nápojem. Je pro takového člověka nezbytným lékem pro jeho duši. Je doslova dechem jeho duše.

Kdo často a od srdce pronáší slova: „Hospodi pomiluj“ – Pane, smiluj se“, znamená to, že je živý a duchovně zdravý.

A kdo neříká anebo se stydí říkat tuto krátkou modlitbu, ten je mrtev anebo smrtelně nemocen.

Budeme se dále posilovat ve víře, neboť s námi jest Bůh.

Připravil a přeložil o. Marek M.

https://www.facebook.com/Valaaminok/videos/1394802417252513/

40 krátkých zastavení se starcem Paisijem

Na cestě ke svátku Vzkříšení

 (22.)

 „Když zapalujeme svíci za duši nějakého zesnulého, přináší to velký užitek.“

Ρήσεις και διηγήσεις Γέροντος Παϊσιου. In: Απο την ασκητική και ησυχαστική αγιορειτική παράδοση. Τετάρτο μέρος, Άγιον Όρος 2011, s. 701.

40 krátkých zastavení se starcem Paisijem

Na cestě ke svátku Vzkříšení

 (21.)

 „Duchovní život vyžaduje velké sebezapření a „filótimo“[1].“

Ρήσεις και διηγήσεις Γέροντος Παϊσιου. In: Απο την ασκητική και ησυχαστική αγιορειτική παράδοση. Τετάρτο μέρος, Άγιον Όρος 2011, s. 701.

[1] Starec Paisij často užíval tento specifický řecký pojem (φιλότιμο). Nutno přiznat, že pro řecký výraz „filótimo“ (rus. ljubočéstije) neexistuje v češtině, stejně jako ani v ruštině, přesný a přímý ekvivalent. Toto slovo by se tedy dalo přeložit spíše jako „velkodušnost“ (velikodúšije), „ochota obětovat se“ (raspoložénije k žertvénnosti)“ či přezírání materiálního ve prospěch toho, co je duchovní.

40 krátkých zastavení se starcem Paisijem

Na cestě ke svátku Vzkříšení

 (20.)

 „Hříšní lidé budou v budoucím životě trpět kvůli svým touhám.“

Ρήσεις και διηγήσεις Γέροντος Παϊσιου. In: Απο την ασκητική και ησυχαστική αγιορειτική παράδοση. Τετάρτο μέρος, Άγιον Όρος 2011, s. 700.

Něžný nebeský Otec

„Máme Boha, který nám věnuje svou něžnou božskou péči, který nás snáší a nepřestává nás milovat a starat se o nás, zatímco my lidé jej zapíráme, zlořečíme mu a neuvědomujeme si, co děláme a říkáme. Věříme v něj a vyznáváme ho pouze formálně, povrchně, zatímco v našem bezstarostném životě se stáváme nešťastnými a beznadějnými kvůli našemu přemýšlení, rozhodnutím, které jsme učinili, ale i egoismu a světskému uvažování.“

Starec Efrem Filothejský (Arizonský)