40 krátkých zastavení se starcem Paisijem Svatohorcem

Na cestě ke svátku Vzkříšení

(5.)

„Jestliže schází statečné smýšlení, není možný ani jakýkoli pokrok. Statečnost (mužnost) znamená, když se cele, s veškerou důvěrou, odevzdáváš do Boží vůle. Ten, kdo má ducha statečnosti, má také lásku, a Bůh to bere v úvahu.“

Ρήσεις και διηγήσεις Γέροντος Παϊσιου. In: Απο την ασκητική και ησυχαστική αγιορειτική παράδοση. Τετάρτο μέρος, Άγιον Όρος 2011, s. 693.

Pozvánka na cyklus přednášek pro dobu velkopostní

Pravoslavná církevní obec v Brně

při chrámu sv. Václava, knížete českého,

si Vás dovoluje pozvat na cyklus přednášek na téma

„Velkopostní besedy a čtení“

Uvedení do duchovního života – Teoretické a praktické příklady svatosti

Témata jednotlivých přednášek:

1. Napodobování, jež vede k podobnosti (3. března)

  • Základní předpoklady života podle svatého Evangelia
  • Andělský život jako vzor křesťanské dokonalosti

   2. Tři světitelé o umění mnišského života (10. března)

  • Pravoslavná kinovia – vzor dokonalé lásky mezi lidmi

   3. Bolest a deprese v učení svatých Otců (17. března)
(o. Marek Malík)

  • Evangelium jako lék na bolesti současného člověka

   4. Filokalie, řečtí osvětitelé a sv. Nektários Eginský (24. března)

  • Obnova tradičního ideálu ženského mnišství v Řecku na přelomu 19. a 20. století

Přednášející: Michal Dvořáček (doktor teologie) a otec Marek Malík

Kdy: o sobotách Velikého postu od 16:30
(3.3., 10.3., 17.3. a 24.3. 2018)

Kde: v prostorách Svatováclavské hudební školy na Úvozu 62 (Brno)

Těšíme se na Vaši účast!

přednášející spolu s duchovním správcem farnosti

Program přednášek a duchovního čtení_Velkopostní období_PCO Brno

 

 

40 krátkých zastavení se starcem Paisijem Svatohorcem

Na cestě ke svátku Vzkříšení

(4.)

„Trochu učení (studia), ale hodně modlitby. V modlitbě a při bohoslužbě se musí každý z nás účastnit celým svým srdcem.“

Ρήσεις και διηγήσεις Γέροντος Παϊσιου. In: Απο την ασκητική και ησυχαστική αγιορειτική παράδοση. Τετάρτο μέρος, Άγιον Όρος 2011, s. 692.

Modlitba optinských starců

MODLITBA OPTINSKÝCH STARCŮ

Pane, dej, abych s pokojem v duši přijal vše, co mi přinese nadcházející den.

Dej, abych se cele odevzdal Tvé svaté vůli. Po celý den mě ve všem veď a posiluj.

Ať bych dostal jakékoliv zprávy během dne, nauč mne je přijmout s pokojnou duší

a pevným přesvědčením, že nade vším je Tvá svatá vůle.

Ve všech mých skutcích a slovech veď mé myšlenky a smysly.

Ve všech nepředvídaných okolnostech mi nedej zapomenout,

že všechno je sesláno od Tebe.

Nauč mě přímo a rozumně jednat s každým členem mé rodiny,

abych nikoho nezarmucoval a neroztrpčoval.

Pane, dej mi sílu přenést se přes útrapy přicházejícího dne

a přes všechny události, které přinese.

Veď mou vůli a nauč mě modlit se, věřit, doufat v Tebe, trpět, odpouštět a milovat. Amen.

40 krátkých zastavení se starcem Paisijem Svatohorcem

Na cestě ke svátku Vzkříšení

(3.)

„Jednejme s druhými s prostotou a stejně tak jednoduše přijímejme jejich kritické poznámky o nás. Když někdo jedná prostě a s dobrými myšlenkami (με καλούς λογισμούς), raduje se, když mu druzí nadávají.“

Ρήσεις και διηγήσεις Γέροντος Παϊσιου. In: Απο την ασκητική και ησυχαστική αγιορειτική παράδοση. Τετάρτο μέρος, Άγιον Όρος 2011, s. 692.

40 krátkých zastavení se starcem Paisijem Svatohorcem

Na cestě ke svátku Vzkříšení

(2.)

„Když někdo přijme prostřednictvím modlitby sladkost, už nechce ani vyjít ven z kelie. Tehdy se stává, že modlitba přináší odpočinek, a neunavuje. Když
(my mniši) nechceme vyjít ven z naší chýše, ale nakonec přece jen z lásky vycházíme a obětujeme náš klid kvůli nějakému bratru, tehdy Bůh vidí naši lásku a vynahradí nám to.“

Zdroj:

Ρήσεις και διηγήσεις Γέροντος Παϊσιου. In: Απο την ασκητική και ησυχαστική αγιορειτική παράδοση. Τετάρτο μέρος, Άγιον Όρος 2011, s. 691.

40 krátkých zastavení se starcem Paisijem Svatohorcem

Na cestě ke svátku Vzkříšení

(1.)

„Když uvnitř modlitby necítíme útěchu a radost jako malé dítě, které utíká do náruče své matky, tehdy jsme buď někomu ublížili svým chováním a tvrdostí, nebo v nás panuje pýcha.“

Zdroj:

Ρήσεις και διηγήσεις Γέροντος Παϊσιου. In: Απο την ασκητική και ησυχαστική αγιορειτική παράδοση. Τετάρτο μέρος, Άγιον Όρος 2011, s. 691.

 

Zamyšlení ke kajícnému Kánonu sv. Ondřeje Krétského

Vstupujeme nyní společně do Velkého postu jako nějaký nemocný člověk, zmučený svojí nemocí, který vchází do ordinace k lékaři s nadějí na uzdravení.

Vstupujeme na cestu Svaté čtyřicátnice, abychom sebe sama vložili do rukou hlavního Lékaře duší i těl našich – Pána Ježíše Krista. K tomu je však třeba poznání naší nemoci.

Vyhnání z Ráje

A právě proto naše Církev nabízí lidské duši tisíciletou zkušenost pokání, pádu, opětovného se postavení, žízně, cesty a dostižení svatosti, která spočívá ve Svatém Písmu, zintenzivněné jako v nějakém elixíru v duchovním  díle s názvem „Velký Kánon ctihodného Ondřeje Krétského“.

Také z toho důvodu se v prvním týdnu Svaté čtyřicátnice předčítá na Velkém povečeří toto podivuhodné dílo. Je tomu tak proto, aby člověk nalezl pomoc při nahlédnutí do svého vlastního nitra, aby zde spatřil a nalezl své vlastní hříchy, poznal jejich špatnost a ohavnost, a aby v sobě nalezl také dobrou touhu zbavit se jich, tj. vyléčit se z nich.

Postní pokrmy a ingredience k nim

Paní čtyřicátnice (Kyra Sarakosti)

  • Vždyť jsem to já, Adam, který jí ze stromu dobra a zla a který přestupuje Boží přikázání každý den.
  • Vždyť jsem to já, Kain, který zabíjí, třebaže ne skutkem, nýbrž slovem, těžkým kamenem odsuzování, urážek a křivd tisíce lidí za celý svůj život.
  • Vždyť jsem to já, Ezau, který prodal duchovní dary za talíř čočky.
  • Vždyť jsem to já, David a Šalamoun, kteří se vzdálili od Nebeského království pro opojné otupení jedovatých a silně smrtonosných tělesných rozkoší…

A vše, co mi zůstalo, je volat slovy tohoto Kánonu:

„Smiluj se nade mnou, ó Bože, smiluj se nade mnou.“

Z portálu „Pravoslavnaja žizň“ převzal a výběr přeložil o. Marek M.

Zdroj:

http://pravlife.org/content/chto-proishodit-vo-vremya-chteniya-velikogo-pokayannogo-kanona-andreya-kritskogo-v-hrame

Dialog duše s myslí o původu vášní v nás

Svatý Maxim Řek (Řeč druhá)

Dialog duše s myslí ve formě otázek a odpovědí o původu vášní v nás

(Řeč o původu vášní, božské péči a proti astrologům)

Duše: Drahá moje mysli! Obracím se nyní k tobě těmito svými prostými slovy. Působí mi to velké nedorozumění, že ty, která jsi byla Stvořitelem určena jako vládce svých sil, řídíš celé tělo pružně svými myšlenkovými hnutími jako nějaký král, který vládne svému opevněnému městu, či jako zkušený kormidelník, když se tě snaží přemoci nějaká temná vášeň, buď závist nebo hněv nebo smutek, a přitom právě ty upadáš do silného zmatku a hlubokého zármutku, takže vypadáš podobně jako jezdec, kterého shazuje jeho nezkrotný kůň, a on ztrácí své vítězství. Pak se všechny tvé myšlenky a slova stávají omezenými a ty, stručně řečeno, nerozpoznáváš nikoho kolem sebe, ani své příbuzné ani své nejmilejší přátele. A pak proneseš ta nejvíce bezprávná rouhání proti tomu, kdo je jediným skutečně dobrým. Řekni mi, prosím, proč se to děje nám oběma? Rád bych, milá mysli, abys mi to řekla.

Mysl: Chceš se ode mne naučit, duše, něco velmi nepochopitelného a nemyslitelného na myšlení. Proto bych byl velmi rád, kdybychom raději zachovali absolutní mlčení, kdybych ovšem neměl výčitky před božským evangelistou, který požaduje, abychom byli „vždy připraveni dát odpověď každému, kdo vás požádá o ospravedlnění naděje, která je ve vás, s pokorou a úctou“ (1 Pt 3:15). A proto ti s Boží pomocí podám stručnou odpověď na to, na co se mne ptáš.

Hrůzné, velmi hrůzné onemocnění je, duše má, sobectví, které se zakořenilo v našich duších, a to vyžaduje spoustu úsilí a mnoho zápasů, aby bylo od nás vyhoštěno. Kdysi jsme oba dva byli svobodní od těchto vášní a žili jsme velmi poklidným a tichým životem s vysokými a čistými myšlenkami a božskými touhami. Tehdy nás nezneklidňovala žádná marnost, žádné hádky, žádná závist, žádná pýcha, ale vždy jsme byli směrováni k výšinám prostřednictvím jednoduché, klidné a pevné myšlenky, protože touha po nejdokonalejším dobru nám dávala odvahu.

Náš Stvořitel je prostý, má duše, a neúčastní se ani v nejmenším ve zlu a bezbožnosti. Je sám od sebe dobrý, jediná moudrost a jediná pravda. Je milosrdný, velkorysý, všemohoucí a spravedlivý. Od Něho pochází hojnost svatosti, dobroty a veškerého duchovního bohatství. On, jako předobrotivý (Bůh), dal božské příkazy, aby už od počátku se Jeho stvoření, učiněné podle Jeho obrazu, nechalo vést touto touhou a směřovalo k této dokonalosti. Kdyby člověk zachoval tyto božské příkazy, byl by skutečně blažený a získal by možnost promlouvat vždy jasně a bez vášní se samotným Bohem. Svým vlastním božským dechem nám (Stvořitel) dal všechny ctnosti, které se nacházejí i v Jeho přesvaté přirozenosti, jimiž je dobrota, soucit, laskavost, pravda a láska.Pokračovat ve čtení →

Přání starce Georgia Grigoriatského (+2014)

Přeji Vám, aby Vás Bůh osvítil, abychom byli otevření. Jako je čistá sklenice vody, takže můžeme vidět vodu uvnitř, tak i my buďme jeden k druhému takoví, (jasní a) průzrační. A pokud nebudeme průzrační zde, Bůh nás takovými učiní v den soudu. Tehdy bude všechno to, co je uvnitř, zjeveno. A pokud jsme něco z toho skryli nyní, tehdy bude jistě odhaleno…

Z kázání bývalého igumena Monastýru sv. Řehoře na Sv. Hoře Athos – archim. Georgia Kapsanise (+2014) při příležitosti Neděle všeobecného smíření

Zdroj:
(+) Αρχιμ. Γεώργιος (Καψάνης), Καθηγούμενος της Ιεράς Μονής Οσίου Γρηγορίου, Άγιον Όρος. Είς την τράπεζαν της Συγχωρήσεως (1990). Ομιλία Δ. Ιn: Ομιλίες σε εορτές του Τριώδιου και περί αρετών (των ετών 1981-1991) Γ’. Έκδοσις Ιεράς Μονής Οσίου Γρηγορίου, Άγιον Όρος 2017, s. 101-102.