Měsíční poučení na červen

Ctihodný vyznavač Rafael, jeromonach optinský

  

památka 6. /19. června

 

Jeromonach Rafael (světským jménem Rodion Ivanovič Šejčenko) se narodil roku 1891 ve Velké Michailovce, Novooskolského újezdu Kurské gubernie, v rodině rolníka, který byl i ševcem a vazačem knih. V roce 1906 zakončil školu při církevní obci, poté ještě absolvoval tří třídy zemské školy, a dále pracoval stejně jako jeho otec: šil lidem boty. Roku 1913 byl povolán do armády, kde zakončil Vojensko-veterinární školu pro pomocný personál. Získal hodnost poddůstojníka a byl odeslán k 6. hulánskému Volyňskému pluku, kde sloužil až do demobilizace v roce 1918. Když se vrátil domů z fronty, rozloučil se Rodion se všemi příbuznými a odešel do Optinské poustevny, kde předtím už několikrát pobýval jako poutník a monastýrský pomocník.

26. srpna 1918 byl přijat mezi poslušníky Optinské poustevny. V monastýru nesl poslušenství pomocníka veterináře a zpěváka chrámového sboru. V roce 1923 byl monastýr zasvěcený v čest Uvedení do chrámu Přesvaté Bohorodice – Optinská poustevna zavřen bolševiky. Mniši se po uzavření poustevny ubytovali ve městě Kozelsk v pronajatých bytech a poslušník Rodion si začal vydělávat na živobytí znovu jako švec.Pokračovat ve čtení →

Aktualita k návštěvě ikony Boží Matky „Sedmibolestné“ v Brně a v Mikulčicích

Apoštolům rovní, a slovanských zemí učitelé,
Cyrile a Metoději v Bohu moudří,
Vládce všech proste,
aby všecky národy slovanské,
sjednotil v Pravoslaví a jednomyslnosti
světu pokoj daroval a spasil duše naše.

 

Pobídka svatých k úctě Přesv. Bohorodice

Jak jen to je možné, držte se co nejpevněji za šat naší velké Vládkyně – Bohorodice, aby vám pomáhala. Nechť Bohorodice, tato něžná, pečlivá a starostlivá Matka celého světa, ochraňuje vás i celý svět…

Ctihodný starec Paisij Svatohorec

Těmito slovy nás vyzývá ctihodný starec Paisij (přičten k zástupu svatých roku 2015), abychom se obraceli k Matce Boží, této něžné a starostlivé Ochránkyni všech, a s vírou ji prosili o Její mocnou záštitu.

Takto se i v naší brněnské církevní obci snažíme již od roku 2007 co nejvíce přiblížit v modlitbách k Matce Boží, před její divotvornou a myrotočivou ikonou Obměkčení zlých srdcí, která nás, naši církevní obec a celou místní Pravoslavnou církev již tolik let navštěvuje.

Letos, tedy celkově již po jedenácté, jsme měli opět možnost přiblížit se
v modlitbách ke zjevné milosti Matky Boží, k její svaté ikoně, která k nám letos doputovala až z italského města Bari. Právě v Bari byla totiž přítomna v den svátku Přenesení ostatků svt. Mikuláše z Myr Lykejských do Bari (1087), když zde, v chrámu svt. Mikuláše, byla položena na oltáři, přímo nad jeho ostatky během zde probíhajících bohoslužeb.Pokračovat ve čtení →

Pouť za svatými Cyrilem a Metodějem do Mikulčic

Uctěme posvátnou dvojici našich osvětitelů,
kteří nám přeložením Božských Písem
otevřeli pramen bohopoznání,
z něhož až do dneška hojně čerpáme
a blahoslavíme vás, Cyrile a Metoději,
kteří stojíte před trůnem Nejvyššího
a vroucně se modlíte za duše naše.

Od nejstarších dob věřící putovali na místa, kde se stalo nějaké nebeské zjevení nebo zde žil svatý člověk. Cítili zde tu duchovní energii, která s nebe sestupuje na místě nebeského úkazu, zázraku, nadpřirozeného navštívení nebo působení života světce – Božího člověka. Ten neviditelný otisk, zůstávající na všem pozemském po záblesku nebeského duchovního ohně, nesmazatelně přetrvává. Je to v každém kamínku, stéblu i ve vzduchu. Říkáme tomu, že místo je požehnané.

V každé místní církvi mají svá požehnaná místa, která jsou spojena s příchodem apoštolů a věrozvěstů, s životy zdejších svatých nebo nebeskými zjeveními. Křesťané mají zkušenost s tímto požehnáním, a tak mají ve zvyku putovat na tato svatá místa, pomodlit se zde, uctít památku, přihlásit se k dílu těchto svatých a svou poutí na něm přijmout účast.Pokračovat ve čtení →

Několik myšlenek o svatém Pravoslaví

Podle učení starce Efrema Filothejského-Arizonského

Naše svaté Pravoslaví musíme zachovávat se vší duchovní přísností, aby blahodať Ducha Svatého zůstávala stále v nás. Nenechme se svádět jinými věroukami ani se nedejme zmást různými lidskými věci, které se kolem nás dějí a které nás zarmucují.

Pravoslavná církev je asketická, je překrásná, má veškerou a plnou ozdobu Boží blahodati. Pravoslavná církev má rovněž pokoru a pokání. Pokud se nestaneme pokornými, nemůžeme projít „úzkou branou“ ani nemůžeme kráčet po „úzké cestě“. Neboť skrze úzkou bránu mohou vejít a po úzké cestě mohou kráčet pouze ti, kteří přijali pokání a pokoru Ježíše Krista. A tak pouze skrze pokoru a pokání jsme bezpečně vedeni ke vstupu do Nebeského království.Pokračovat ve čtení →

Církev čili Tělo Kristovo jako skutečná účast na zbožštění

PŘEDPOKLAD SPÁSY ČLOVĚKA
V BOHOLIDSKÉM  SPOLEČENSTVÍ
SVATÉ KRISTOVY CÍRKVE

Podle učení archim. Georgia Grigoriatského
(+2014)

Oslava Boha – záruka oslavy člověka

Poté, co jsme nastoupili nebeskou cestu svědomité askeze a pochopili jsme nezbytnost se střídmostí opanovat naše tělos modlitbou a v slzách jsme začali hledat Hospodina, a konečně poté, co jsme zatoužili připodobnit se Bohu prostřednictvím askeze ve ctnostech a ve svatosti, jak jen to je u člověka možné, přecházíme k praktickému uskutečnění spásy v našem životě. Ta může být ale dosažena jen za předpokladu, že se člověk svému blahému Tvůrci neodcizí, nestane se na Něm nezávislým, ale naopak, začne-li Bohu vzdávat chválu, která Mu náleží, a bude-li oslavovat Jeho svaté jméno: „Žalmy zpívati budu jménu Tvému, ó Nejvyšší.“[1] Tím začíná podle archim. Georgia člověk posvěcovat i sám sebe.Pokračovat ve čtení →

Slovo v Den svaté Padesátnice

Svatý a spravedlivý Alexij (Mečev)

V den svaté Padesátnice promluvme o tom, jak drahé a spasitelné jsou blahodatné účinky Svatého Ducha na nás, na křesťany.

Seslání Svatého Ducha na apoštoly je událostí velké vážnosti. Toto Seslání jest počátkem onoho silného a mohutného podnětu, díky němuž všechen ten dávný, starý a vyžilý pohanský svět padl, zhroutil se, přenechav místo víře světla, skutečné pravdě.

A opravdu, všechno to, co předtím neomezeně vládlo nad světem: ona všezahrnující filosofie, ono vychvalované a opěvované mnohobožství – všechno to pyšné pohanské tvoření – padlo tehdy, jak se k němu přiblížili skromní šiřitelé křesťanské víry, která byla v očích pohanských mudrců bláznovstvím (1Kor 1,18). Taková je moc Svatého Ducha, a její plody našly překrásné vyjádření v modlitbě ke Svatému Duchu:

Králi Nebeský. V této modlitbě se Duch Svatý nazývá Utěšitelem,
Dárcem života, Pokladem blaha.
Pokračovat ve čtení →

Raduj se, mnoho bolestná Matko Boží, náš zármutek v radost proměňující!

Ikona Přesvaté Bohorodice
Obměkčení zlých srdcí (Sedmibolestná)

Tropar (hlas 5.)

Ó Přesvatá Bohorodice, obměkči naše zlá srdce, zmírni útoky těch, kdož nás nenávidí, a všelikou úzkost naší duše odežeň. Při pohledu na Tvůj svatý obraz, Tvým strádáním a milosrdenstvím k nám zůstáváme dojati a rány Tvé líbáme, a našich střel, jež Tě mučí, se hrozíme. Nedej nám, dobrosrdečná Matko, zahynout v naší bezcitnosti a od bezohlednosti bližních. Ty jsi vpravdě zlých srdcí obměkčení.

Modlitba k Přesvaté Bohorodici před ikonou Obměkčení zlých srdcí – Sedmibolestná

Mnohobolestná Matko Boží, jež ve své čistotě a množstvím svých strádání, které jsi na zemi zakusila, převyšuješ všechny pozemské dcery! Přijmi mnohobolestné naše povzdechy a ochraňuj nás pod záštitou Tvojí milosti. Jiného útočiště a jiného vřelého zastání kromě tebe neznáme, ale majíce smělost před Tím, který se z Tebe narodil, pomoz a spasiž nás Tvými modlitbami. Nechť bez klopýtnutí dostihneme Nebeského Království, abychom tam, se všemi svatými, mohli pět chválu v Trojici Jedinému Bohu, nyní i vždycky až na věky věkův. Amen.

Raduj se, mnoho bolestná Matko Boží, náš zármutek v radost proměňující!

 

Poučení sv. Jana Kronštadtského z knihy „Můj život v Kristu“

Modlete se, bratři moji, k Matce Boží, když bouře nepřátelství a zloby povstane ve vašem domě. Ona, přeblahá a všemocná, dobře, předobře ztiší a usmíří srdce lidská. Pokoj a láska pochází od jediného Boha jako od pramene všeho dobra a Vládkyně Pokoje (v Bohu, v jednotě s Bohem a jako Matka Krista) se modlí za mír celého světa, tím spíše za všechny křesťany. Ona má moc pouhým svým pokynutím odehnat od nás duchy zloby podnebeské, ony neusínající a horlivé rozsévače zloby a nepřátelství mezi lidmi. A také všem těm, kteří s vírou a láskou se utíkají k její vznešené záštitě, podává brzy a rychle pokoj a lásku. Snažte se i vy sami o zachování víry a lásky ve svých srdcích; jestliže se nebudete i vy sami o toto snažit, tak nebudete důstojní ani přímluvy Matky Boží za vás před Bohem. Buďte při tom všem vždy horlivými a bohabojnými ctiteli Matky Pána Nejvyššího, neboť jest vpravdě důstojno blahoslaviti ji, Bohorodici, vždy blahoslavenou a přečistou, vyvýšenou nade všechno stvoření, Ochránkyni lidského pokolení. Snažte se v sobě vychovávat ducha pokory, neboť Ona sama je pokornou jako nikdo ze smrtelných lidí, a láskou vzhlíží jen na pokorné. Shlédl na ponížení služebnice své, říká Matka Boží směrem k Alžbětě, v Bohu, Spasiteli mém… (Lk 1, 48, 47)

(Slovo o zachování pokoje v rodině)

O ikoně Přesvaté Bohorodice „Sedmibolestné“

„Ó Přesvatá Bohorodice, obměkči naše zlá srdce, zmírni útoky těch, kdož nás nenávidí, a všelikou úzkost naší duše odežeň.“

Ikona „Obměkčení zlých srdcí – Sedmibolestná“

Ikona „Sedmibolestná“ při své návštěvě italského Bari
(nad místem uložení svatých ostatků sv. Mikuláše Divotvorce)

Jedno z nejstarších vyobrazení ikony Přesvaté Bohorodice „Obměkčení zlých srdcí (Sedmibolestné)“ se nacházelo ve zvonici chrámu sv. apoštola Jana Bohoslovce ve Vologdské eparchii. Ikona byla napsána na dřevě. Jeden z místních rolníků těžce onemocněl a lékaři mu nebyli schopni pomoci. Když se začal modlit k Boží Matce, měl v noci vidění, kdy mu neznámý hlas radil, aby hledal obraz Bohorodice ve zvonici chrámu a modlil se před touto ikonou. Ikona byla nalezena, přenesena do chrámu, a nemocný, který již nebyl schopen žádného pohybu, byl úplně uzdraven. Dalšími velkými zázraky se tato ikona proslavila zejména v r. 1830, v čase epidemie cholery.Pokračovat ve čtení →