„Šlechetný Josef z dřeva sňav Přečisté Tělo Tvé…“

Když tebe, jenž jsi život všech, mrtvého sňal s kříže Josef Arimatejský, pomazal tě, Kriste, vonnými mastmi a do plátna tě zavinul. Láskou byl pohnut, aby srdcem i ústy zlíbal tvé tělo nepodléhající tlení, pak však ovládnut bázní zvolal s radostí: „Sláva sestoupení tvému s nebes, Lidumile!“

Když ses za všechny do hrobu nového položil, Vykupiteli všech, peklo všemu se vysmívající vidouc tebe, zhrozilo se; veřeje jsi zničil, vrata jsi rozlomil, hroby se otevřely, mrtví vstali; tehdy Adam vděčně se radovav, volal k tobě: „Sláva sestoupení tvému, Lidumile!“

Tebe, Učinitele všech a Boha, když viděla, Kriste, přibitého na kříži ta, jež tě bez účasti muže porodila, zvolala hořce:  „Synu můj, kam mizí krása tvé podoby? Nesnesu hledět na tvé nespravedlivé ukřižování! Pospěš tedy, povstaň z hrobu, abych i já spatřila tvé třetího dne z mrtvých vzkříšení.“

Šlechetný Josef s dřeva sňav přečisté tělo tvé, plátnem čistým je ovinul, a pokryv je věcmi vonnými, ve hrob nový je položil.

U žen myronosic v hrobě stanul anděl volající: Myro je vhodné pro mrtvé, Kristus však ukázal, že smrt a porušení mu nejsou vlastní…

Zdroj:

Velkopáteční jitřní, Triod postní (Download.Pravoslavi.CZ)

„Obětující a obětovaný“

Kristus jako Velekněz: obětující i obětovaný

Kristus jednou provždy přinesl svou vykupitelnou oběť. Toto vykoupení je i nadále platné, a platí pro každého člověka, který je součástí Těla Kristova, bez ohledu na dobu, v níž by žil.

Tato nekrvavá oběť Kristova je přinášena ve svaté Eucharistii.

Kristus sám sebe nabídl (a přinesl) jako oběť vykupitelnou za osvobození člověka z otroctví hříchu. Hříšný člověk tím získává odpuštění hříchů skrze Kristovu oběť.

 Kristova oběť na Kříži očisťuje naše svědomí „od mrtvých skutků“, jak charakteristicky říká svatý apoštol, to znamená od různých forem hříchu, které nás vedou k duchovní smrti a které nás vzdalují od zdroje života, kterým je Kristus.

Kristova krev nám dává možnost skutečného života, je to schopnost, jak zachránit (spasit) naše životy, a současně způsob, jak žít na zemi a na nebi ve spojení s Kristem. Díky Jeho Přečisté Krvi se nám dostává vykoupení a odpuštění našich poklesků a hříchů (srov. Ef 1,7; 1Petr 1,18-19).

„V něm máme skrze jeho krev vykoupení, totiž odpuštění hříchů, podle bohatství jeho milosti.“ (Ef 1,7).

„Víte přece, že jste ze svého marného životního způsobu předaného od otců nebyli vykoupeni pomíjejícími věcmi, totiž stříbrem nebo zlatem, ale drahou krví Krista jakožto beránka bez úhony a poskvrny.“  (1Petr 1,18-19)

Kristus jako nejvyšší kněz (Velekněz či Archijerej) nabízí oběť a současně jako beránek (Boží) se nabízí k obětování. Jak vyplývá z modlitby svaté a božské liturgie, Kristus je „obětující a obětovaný“. Jde současně o „obětujícího a oběť“.

Jako „obětující“ přináší oběť a jako „obětovaný“, čili posvátná oběť, nabízí sebe sama v tuto oběť. Díky této oběti jsme byli vykoupeni z věčného prokletí způsobeného vyhnáním našich prarodičů z Ráje kvůli jejich neposlušnosti a přestoupení Božích přikázání. Nyní nám bylo díky Kristově oběti zajištěno rozhřešení našich hříchů, jejich odpuštění, a získali jsme tak Boží „synovství“ (pravou adopci u Boha jako Jeho děti). Opět jsme se díky tomu stali „občany“ nebeského království.

Svatý Jan Zlatoústý uvádí v jednom svém kázání příklad ženy, která krmí plod svou krví. Stejně tak to činí i Kristus, který svou obětí nás znovu a znovu obnovuje a živí nás svou krví (tajemně obnovuje jak naše tělo, tak naši duši).

Ve Starém zákoně krev býků a kozlů očišťovala tělesně nečistého z náboženského hlediska a znovu ho uváděla do souladu s požadavky tehdejšího kultu, aby se mohl opět účastnit uctívání, aniž by byl potrestán za své hříchy.

Kristus se však jako nejvyšší kněz nabídl, přinesl sám sebe, aby nás přivedl k věčnému vykoupení, a nikoli a pouze k dočasné a vnější čistotě. Toto je věčný a nesmírný rozdíl mezi obětováním starozákonních zvířat, na straně jedné, a obětováním přečistého a neposkvrněného Ježíše Krista, novozákonního Velekněze.Pokračovat ve čtení →

„Eli, Eli, lama sabachtani?“

„Eli, Eli, lama sabachtani?“ to je:
„Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“

Volání Ježíše k Bohu Otci je také naším vlastním voláním…

Od šesté hodiny pak nastala po celé zemi tma až do deváté hodiny. Kolem deváté hodiny pak Ježíš hlasitě vykřikl: „Eli, Eli, lama sabachtani?“ to je: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“

A když to uslyšeli někteří z kolemstojících, říkali: „Ten člověk volá Eliáše!“ Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, a když ji naplnil octem, dal ji na větev a dával mu napít. Ale ostatní říkali: „Nech ho, uvidíme, jestli přijde Eliáš, aby ho zachránil!“

Ježíš pak opět hlasitě vykřikl a vypustil ducha. A hle, chrámová opona se roztrhla na dva kusy odshora až dolů a země se otřásla a skály popraskaly. Otevřely se hroby a vstala mnohá těla zesnulých svatých, kteří po jeho vzkříšení vyšli z hrobů, přišli do svatého města a ukázali se mnoha lidem.

Když pak setník a ti, kdo s ním hlídali Ježíše, uviděli zemětřesení a to, co se dělo, velmi se vyděsili a říkali: „To byl opravdu Boží Syn!“ Bylo tam také mnoho žen přihlížejících zpovzdálí, které doprovázely Ježíše z Galileje a sloužily mu. Byla mezi nimi Marie Magdaléna a Marie, matka Jakuba a Jozese, a matka Zebedeových synů.Pokračovat ve čtení →

„Potom ho odvedli, aby byl ukřižován.“

Čtení 12 evangelií a Kristovo ukřižování a položení do hrobu

„Tehdy vzali vladařovi vojáci Ježíše do paláce a shromáždili k němu celou posádku.  Svlékli ho a oblékli mu rudý plášť, a když upletli korunu z trní, nasadili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali hůl. Pak před ním klekali a posmívali se mu.
Říkali: „Buď zdráv, židovský králi!“
Plivali na něj a vzali tu hůl a bili ho do hlavy.
Když se mu dost naposmívali, svlékli z něho ten plášť a oblékli mu jeho šaty.
Potom ho odvedli, aby byl ukřižován.“
(Mat 27, 27-31)

Pokračovat ve čtení →

10. výročí zesnutí vladyky Lávra

Velký a pokorný pastýř ruského zarubeží

aneb Jeho úzké pouto s naší farností, věřícími a otcem Jozefem 

Při příležitosti 10. výročí zesnutí Jeho Vysokopřeosvícenosti vladyky Lávra, metropolity východoamerického a newyorského a současně pátého prvohierarchy Ruské pravoslavné církve v zahraničí, odsloužil otec prot. Jozef Fejsak pamětní panychidu.

Vladyka metropolita Lávr se narodil na východním Slovensku ve vesnici Ladomírová, kde se nacházel pravoslavný monastýr ctih. Joba Počájevského – duchovní kolébka a „lávra“ celosvětové Ruské emigrace. V monastýru se nacházela také tiskárna, kde se tiskly bohoslužebné knihy, duchovní literatura, církevní kalendáře, pravoslavná periodika, misijní lístky a různé brožury s pravoslavnou a duchovní tématikou.

Do tohoto monastýru vstoupil také vladyka Lávr, tehdy ještě jako mladý chlapec Vasiľ Škurla, a stal se zdejším poslušníkem. V době 2. světové války se v této oblasti vedly kruté boje mezi německou armádou a 1. československým armádním sborem vedeným gen. Ludvíkem Svobodou. Tato oblast byla značně válkou zdecimována, a Bratrstvo ctih. Joba Počájevského se proto rozhodlo odejít na Západ, nejdříve do Bratislavy, potom přes Německo do Švýcarska, až se nakonec se ocitlo v USA.

Vladyka Lávr s otcem Jozefem a věřícími brněnské farnosti
před naším chrámem

Ve Spojených Státech Amerických nalezlo toto mnišské bratrstvo útočiště ve obci Jordanville ve státě New York. Tam se už od roku 1929 nacházel Svato-Trojický monastýr, z něhož se posléze stalo duchovní centrum Ruské pravoslavné církve v zahraničí.Pokračovat ve čtení →

Na památku ustanovení svaté a božské Eucharistie

O významu Velkého čtvrtku

Podle homilie starce Georgia Grigoriatského

Dnešní den naše Církev všem věřícím připomíná události svatého a Velkého čtvrtku a činí upomínku na Tajemnou (Poslední) večeři Pána se svými učedníky, při níž nám Spasitel předal tradici tajiny svaté a božské Eucharistie, Jeho Přečistého Těla a Přesvaté Krve. Tehdy se naplnila slova, která pronesl: „Vezměte a jezte, toto je moje tělo“ a (poté, co vzal kalich, pravil) „Pijte z něho všichni, neboť to je má krev nové smlouvy, která se prolévá za mnohé na odpuštění hříchů.“ (Mat 26, 26-28)

Tímto zanechal náš Pán lidstvu nevyčerpatelný a věčně pramenící zdroj zbožštění člověka, jak nás poučuje starec Georgios Grigoriatský, ale rovněž odpuštění, zbavení hříchů a obnovení: Jeho Přesvaté Tělo a Krev.

Bez této klíčové události by neexistovala svatá Církev. A jelikož existují Tělo a Krev Kristovy, existuje také Jeho svatá Církev.

Také proto dnes neslavíme pouze den zrodu tohoto Tajemství (tajiny) svaté Eucharistie, ale svým způsobem také narození svaté Církve. Jde o velký den, velký a významný svátek. Velký dar celému světu.

Současně s tím však existuje také velmi smutná výjimka. Tou výjimkou je Jidáš. Neseděl totiž s ostatními a nečekal, až se uskuteční a dokončí Tajina svaté Eucharistie. Ne. On utekl ještě před samotným závěrem, neboť ve své mysli začal splétat plán na zradu božského Mistra. Je pravdou, že později uvažoval nad svými skutky, a také proto se znovu dostavil před židovskou Veleradu a jejím členům vrátil „třicet stříbrných“, za něž prodal svého Pána. Nicméně, nečinil nezbytné a spásonosné pokání, a také proto nakonec spáchal sebevraždu.

„Když tehdy Jidáš, jeho zrádce, uviděl, že Ježíš byl odsouzen, litoval toho a vrátil těch třicet stříbrných velekněžím a starším. Řekl jim: ‚Zhřešil jsem! Zradil jsem nevinnou krev!‛ Oni však odpověděli: ‚Co je nám do toho? Hleď si toho sám!‛ Zahodil tedy ty stříbrné v chrámu a šel pryč. A když odešel, oběsil se.“ (Mat 27, 3-5)Pokračovat ve čtení →

Paschální pozdrav duchovního správce věřícím ve Žďáru n. Sázavou

Milí moji věřící církevní obce ve Žďáru nad Sázavou,

Christos Voskrese! Kristus vstal z mrtvých!
„Dnes nám nastala svatá Pascha. Pascha nová a svatá!“

Obracím se na Vás na všechny slovy Kánonu sv. Ondřeje Krétského, která praví: „Бог идеже хощет, побеждается естества чин.“ To znamená, že v souladu s církevní Tradicí věříme, že tam, kde „Bůh chce“, tam se „ruší i zákony přírody“ (viz Bohorodičen, Píseň 4). Díky tomu víme, že se děje něco podivuhodného a zázračného.

Jedním takovým aktuálním a současně velikým zázrakem je „povstání“ nové církevní obce ve Žďáru nad Sázavou. Vaší obce, neboť Vy jste obecenství bratří a sester v Kristu, shromážděných kolem svého biskupa, kolem svého pastýře, kolem samotného Spasitele, jak jasně vyplývá z evangelních slov: „Neboť kdekoli se shromáždí dva nebo tři v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich. (Mat 18,20) A Vás je již nesrovnatelně více.

Jak dobře víte, Žďár nad Sázavou, kde Vaše nová církevní obec vznikla, zahrnuje z pohledu církevní správy také další města: spolu s Novým Městem na Moravě rovněž Křižanov a další přilehlá městečka a vesničky, kde všude žijete a pracujete, kde také působíte jako pravoslavní křesťané, kteří svědomitě a s radostí zachovávají své zbožné tradice, bohoslužby, víru a duchovnost.

A proto je moje radost dvojnásobná, když se dožívám tohoto velkého dne, kdy v tomto městě a ve Vaší farnosti bude slavena vůbec první historická paschální liturgie. První Pascha podle našich tradic, a navíc v překrásném chrámu Svaté Trojice.

Věřím a těším se, že budeme moci společně prožít tyto slavnostní chvíle plné nebeské radosti, neboť právě z nebe sestoupili svatí andělé, kteří první zvěstovali ženám nesoucím myro, že Pána Ježíše v hrobě již nenaleznou, neboť „vstal z mrtvých“!

Anděl pak odpověděl ženám: „Vy se nebojte. Vždyť vím, že hledáte ukřižovaného Ježíše. Není tu, neboť vstal, jak předpověděl. Pojďte, pohleďte na místo, kde ležel Pán. Jděte rychle a řekněte jeho učedníkům,
že byl vzkříšen z mrtvých.“ (Mat 28, 5-7)

Dovolte, abych svou zdravici zakončil slovy naší krásné duchovní písně, která svědčí o nadpřirozeném charakteru a okolnostech tohoto svátku a která nás ujišťuje, že náš Pán je Vládce nad životem a smrtí, kterého opěvují bytosti nejen pozemské, tedy my lidé, nýbrž také ty nebeské, svatí andělé: „Voskresenije Tvoje, Christe Spase, Anheli pojut na nebesich, i nas na zemli spodobi čistym serdcem tebe pity i slavity (Tvé vzkříšení, Kriste Spasiteli, opěvují andělé na nebesích. Učiň, abychom tě i my na zemi čistým srdcem opěvovali a slavili).“

Nuže, pějme společně Bohu píseň, chvalme Ho jako Jeho oblíbený a Duchem Svatým inspirovaný král a prorok David: „To jest den, kterýž učinil Hospodin, a proto radujme se a veselme se v něm.“ (Žalm 118,24)

Přeji Vám všem od Vzkříšeného Spasitele radostnou Paschu a mnoho zdraví
a radosti do Vašich životů!

Váš duchovní otec Jozef Fejsak

Ve Žďáru nad Sázavou (Pascha Kristova 2018)

Paschální pozdrav duchovního správce brněnským věřícím

Milí bratři a sestry v Kristu!

Kristus vstal z mrtvých! Christos Voskrése! Christós anésti!
Christos anviat! Hristos vaskrse!

Воскресения день, просветимся людие: Пасха, Господня Пасха! От смерти бо к жизни, и от земли к Небеси, Христос Бог нас преведе, победную поющия. „Христос воскресе из мертвых, смертию смерть поправ и сущим во гробех живот даровав!“

Αναστάσεως ημέρα, λαμπρυνθώμεν λαοί, Πάσχα Κυρίου, Πάσχα. Εκ γάρ θανάτου πρός ζωήν καί εκ γής πρός ουρανόν, Χριστός ο Θεός Ημάς διεβίβασεν, επινίκιον άδοντας. „Χριστὸς ἀνέστη ἐκ νεκρῶν, θανάτῳ θάνατον πατήσας καὶ τοῖς ἐν τοῖς μνήμασι ζωὴν χαρισάμενος!“

Jest vzkříšení den, zaskvějme se slavností, lidé! Pascha je, Hospodinova pascha, neboť Kristus Bůh nás vyvedl ze smrti do života a ze země k nebi, nás, kteří zpíváme vítěznou píseň: „Vstal z mrtvých Kristus, smrtí smrt překonal a jsoucím ve hrobech život daroval!“

Ať nikdy nehynoucí a věčně trvající radost Kristova Vzkříšení naplní Vaše srdce „radostí úplnou“ (1 Jan 1,4) a ať je pro Vás pramenem duchovní posily vyvěrajícím z rajského stromu života, neboť právě do Ráje nás svaté Kristovo vítězství nad smrtí a hříchem zase navrací…

Přeji Vám, Vašim blízkým i rodinám mnoho duchovní radosti, pevné zdraví a Boží požehnání do Vašeho každodenního života!

S láskou Váš duchovní otec Jozef Fejsak

V Brně na Paschu Kristovu (2018)

Service schedule for Holy Week and Pascha

Service schedule for Holy Week and Pascha

April 5 – Holy Thursday
– 7:30 AM Divine Liturgy of St. Basil with Vespers
– 6 PM HOLY PASSION SERVICE, reading of 12 gospels

April 6 – Great Friday
– 8 AM Royal Hours
– 7 PM GREAT VESPERS with Epitaphios Procession

April 7 – Holy Saturday, Annunciation of the Theotokos
– 7 AM Matins
– 9 AM Divine Liturgy with Vespers
– 11:30 PM Midnight Office, Matins of Resurrection with blessing of food

April 8 – Sunday of Resurrection – Pascha
– 8 AM Matins of Resurrection
– 9 AM DIVINE LITURGY with blessing of food
– 7 PM Vespers

April 9 – Bright Monday
– 8 AM Matins
– 9 AM Divine Liturgy
– 7 PM Vespers

April 10 – Bright Tuesday
– 8 AM Matins
– 9 AM Divine Liturgy
– 7 PM Vespers

Расписание богослужений Страстной седмицы и Пасхи

Расписание богослужений Страстной седмицы и Пасхи

5 апреля – Великий четверг
– 7:30 Литургия Василия Великого с Вечерней
– 18:00 СВЯТЫЕ СТРАСТИ

6 апреля – Великая пятница
– 8:00 Царские часы
– 19:00 ВЕЛИКАЯ ВЕЧЕРНЯ с выносом Плащаницы

7 апреля – Великая суббота, Благовещение Пресвятой Богородицы
– 7:00 Утреня
– 9:00 Божественная Литургия с Вечерней
– 23:30 ПОЛУНОЩНИЦА, пасхальный крестный ход, ТОРЖЕСТВЕННОЕ ПАСХАЛЬНОЕ БОГОСЛУЖЕНИЕ с освящением пасхи (куличей)

8 апреля – СВЕТЛОЕ ХРИСТОВО ВОСКРЕСЕНИЕ – ПАСХА ХРИСТОВА
– 8:00 УТРЕНЯ
– 9:00 БОЖЕСТВЕННАЯ ЛИТУРГИЯ с освящением пасхи (куличей)
– 19:00 Вечерня

9 апреля – Светлый Понедельник
– 8:00 Утреня
– 9:00 Божественная Литургия
– 19:00 Вечерня

10 апреля – Светлый Вторник
– 8:00 Утреня
– 9:00 Божественная Литургия
– 19:00 Вечерня