Kánon svatého Ondřeje Krétského

(úryvek)

Velkolepá báseň svatého Ondřeje, krétského arcibiskupa (Ἀνδρέας Κρήτης), pocházející z přelomu 7. a 8. století, je drahocenným klenotem liturgické poezie Církve, jenž se dodnes čte v pravoslavných chrámech a svými vznešenými obrazy nám odkrývá pravý smysl Svaté čtyřicátnice: ukazuje cestu hlubokého pokání, probuzení z duchovního spánku, uvědomění si vlastní hříšnosti a vyzývá k návratu k Prameni veškerého dobra, k nejmilostivějšímu Hospodinu.

Níže uvádíme alespoň některé z překrásných a hluboce jímavých zpěvů tohoto postního kánonu, čteného v první čtyři dny Velkého postu, jež nám mohou otevřít bránu pokání, vedoucí do Nebeského království…

 

Pomocník a ochránce zjevil se mi ke spáse: On je můj Bůh a budu ho oslavovat, Bůh Otce mého, a budu ho vyvyšovat, neboť zjevil se ve slávě své. (Ex 15, 1-2)

Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se.

Odkud začnu oplakávat života svého nešťastné skutky? Jaký učiním začátek, ó Kriste, tomuto žalozpěvu? Přesto jako milosrdný dej mi hříchů odpuštění.

Zaslouženě vyhnán byl z Ráje Adam, že nezachoval jediného přikázání tvého, Spasiteli: jaký pak trest stihne mne, stále odmítajícího oživující slova tvá? (Gen 3, 24)

Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu.

Nadbytostná Trojice, v Jednotě ctěná, sejmi ze mne těžké břímě, břímě hříchu, a jako milosrdná dej mi slzy lítosti.

I nyní i vždycky až na věky věků, amen.

Bohorodice, naděje a záštito těch, kteří tě oslavují, sejmi ze mne těžké břímě hříchu, a jako Vládkyně přečistá přijmi mne kajícího se.

Probuď se, ó duše má, a přemýšlej o skutcích svých, které jsi spáchala; představ je očím svým a pokrop slzami svými; vypověz upřímně své skutky, myšlenky své Kristu a ospravedlň se.

Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se.

Upřímně přináším tobě, Spasiteli, slzy očí svých a vzdechy z hloubi srdce, které volá: Bože, zhřešil jsem před Tebou, slituj se nade mnou.

                 Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu. I nyní i vždycky až na věky věků, amen.

Duše má, ó duše má, vstaň, proč spíš? Konec se blíží, máš být zkroušena; probuď se, aby slitoval se nad tebou Kristus Bůh,

Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se.

Smiluj se nade mnou hříšným, ó Spasiteli, probuď mou mysl k obrácení, přijmi mne kajícího se, slituj se nad volajícím: zhřešil jsem před Tebou, spasiž mne; páchal jsem nepravosti, smiluj se nade mnou.

Z Nového zákona ukazuji ti, duše, příklady, které vedou k lítosti: následuj tedy horlivě spravedlivé, straň se hříšných a vypros si slitování u Krista modlitbami, postem, čistotou a ušlechtilostí.

Kristus se stal člověkem a volal k pokání lotry a smilnice; kaj se, duše: dveře království nebeského jsou již otevřeny a dříve než ty vcházejí v ně kající se farizeové, celníci i cizoložníci.

Kristus se stal člověkem, tělesně se mnou vstoupil v obecenství, a vše, co je v lidské přirozenosti, dobrovolně zakusil kromě hříchu, aby ti ukázal, duše, vzor a obraz svého ponížení.

Kristus spasil mudrce, povolal pastýře, množství neviňátek učinil mučedníky, proslavil starce a zestárlou vdovu. Nenásledovala jsi je horlivě, ó duše, ani skutkem, ani životem; proto běda tobě, až budeš souzena.

Poté, co se postil Pán čtyřicet dní na poušti, zlačněl, a ukázal tak své lidství. Neochabuj, duše, jestli se na tebe vrhne nepřítel, ale modlitbou a postem ať odražen je od nohou tvých.

Ctihodný otče Ondřeji, pros Boha za nás.

Ondřeji ctihodný, otče trojblažený, pastýři krétský, nepřestávej se modlit za ty, kteří tě opěvují, abychom zbaveni byli všeho hněvu, zármutku, záhuby a hříchů nesčetných, my, kteří stále ctíme tvou památku.

Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se.

Úctyhodné je manželství a lože neposkvrněné; neboť požehnal je Kristus, když v těle v Káně na svatbě jedl, vodu ve víno proměnil a ukázal tím první zázrak, abys ty, duše, se obrátila.

Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se.

Vím, Milosrdný, zhřešil jsem, když jsem poskvrnil svou schránku tělesnou; přijmi mne však v pokání a povolej k poznání, abych se nestal kořistí a pokrmem nepřítele; sám, Spasiteli, slituj se nade mnou!

Ctihodná matko Marie, pros Boha za nás.

Ačkoliv jsi upadla v hlubinu velikých neřestí, nezůstalas tam, ale vyšší myšlenkou vedena, Marie, vyšla jsi skrze skutky k zjevně dokonalé ctnosti, ku překvapení andělů.

Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se.

Padám před tebou a přináším ti jako slzy slova svá: zhřešil jsem, jak nezhřešila ani smilnice, a žil jsem nezákonně jako nikdo jiný na zemi; přesto slituj se, Pane, nad tvorem svým a zavolej mne zpět.

Ušetři, Spasiteli, tvora svého a jako pastýř vyhledej, co je ztraceného; navrať zbloudilou ovci, vysvoboď mne od vlka a učiň jednou z ovcí stáda svého

Čerpáno ze starších čísel Dobrého pastýře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.