Očitý svědek zázraku Svatého světla, který vyznal pravoslavnou víru…

Svatý mučedník Tunom, emír jeruzalémský

 (+18. dubna 1579)

 

„Kristus vstal z mrtvých!“

Někdo z moudrých křesťanských starců pravil, že „postačí jen tento velikonoční pozdrav, aby naše srdce byla pohnuta radostí a nadšením, protože ono „Kristus vstal z mrtvých“ je malým, ale dostatečně silným vyznáním naší pravoslavné víry“.

„Kristus vstal z mrtvých“, neboť Vůdce naší víry je Bůh pravý, a ani temné království smrti ho nedokázalo udržet ve svých útrobách. Pán sestoupil tak hluboko, že se toto podsvětí silou Jeho božství rozpadlo, a On dal skutečný život těm, kteří zemřeli.“[1] A proto podle vladyky Jeremiáše Gortinského pravíme: A jsoucím ve hrobech život daroval!

Kánon Svaté Paschy, Píseň 6., Irmos

„Sestoupil jsi, Kriste v země hlubinu a zlámal jsi věčné závory, jež zavíraly spoutance, a po třech dnech vstal jsi z hrobu, jako Jonáš z jícnu mořské ryby.“

Kondak, hlas 8.

„Když sestoupil jsi až do hrobu, Nesmrtelný, tehdy zničil si moc pekla. Když pak vstal jsi z mrtvých jako vítěz, Kriste Bože, ženám myronosicím jsi zvěstoval: Radujte se! Svým apoštolům udělil jsi pokoj, a kleslým skýtáš vzkříšení.“

Exapostilarion

„Tělesně zesnuv ve smrti, vstal jsi třetího dne z mrtvých, Králi a Pane. Vzbudil jsi Adama z porušení a smrt zahladil: Pascho nepomíjející, spáso světa!“

V předešlých příspěvcích jsme narazili na zajímavou koincidenci, kdy mnoho událostí, o nichž jsme psali, se udály v měsíci dubnu, a právě v souvislosti se svátkem Paschy. Není se čemu divit, měsíc duben je měsícem, na který připadá svátek Velikonoc dle juliánského kalendáře nejčastěji.

Rovněž v dávném 16. století se při blížící se Pasše, na Velkou sobotu, kterou křesťanští Arabové nazývají “Sobotou Světla”, událo něco, co „pohnulo srdcem“ a „změnilo všechny smysly a pohnutky“ jednoho jinověrce, který při pohledu na podivuhodné scházení Svatého světla (Blahodatného ohně) dosvědčil tento “mocný zázrak naší víry” a vyznal “pravou víru”, načež byl ze strany svých souvěrců ihned potrestán a upálen.

Hovoříme o svatém mučedníku Tunomovi, emíru ve městě Jeruzalémě, který navzdory svému vysokému postavení a oddanosti islámu, nemohl zůstat netečným při pohledu na zázrak „svatého sloupu“, který na vlastní oči spatřil.

V tomto „spatření“ a „poklonění“ spočívala jeho spása.

„Vzkříšení Kristovo spatřivše, pokloňme se svatému Pánu Ježíši, jedinému bezhříšnému. Kříži tvému klaníme se, Kriste, a svaté vzkříšení tvé opěváme a slavíme; neboť ty jsi Bůh náš, kromě tebe jiného neznáme a jméno tvé vzýváme…“ (Nedělní píseň z Kánonu svaté Paschy).

V roce 1579 se čelním představitelům Arménské církve[2] v Jeruzalémě podařilo přesvědčit turecké úřady, aby povolily arménskému patriarchovi, a ne pravoslavným, aby vstoupili do Svaté kaple (Kuvuklie) Božího hrobu, aby odtud na Velkou sobotu vynesli Svaté světlo. To bylo do té doby, po dlouhá staletí, výsadou pravoslavných. Tehdy, v tomto památném roce 1579, jak je známo z církevní tradice, Svaté světlo z Božího hrobu nevyšlo. Naopak se objevilo náhle, zčista jasna jako blesk z nebe zcela jinde, neboť prorazilo sloupem stojícím vedle zavřené brány do Chrámu Vzkříšení, právě v místě, kde tehdy stáli osamoceni pravoslavní křesťané na čele se svým patriarchou.

Tuto mimořádnou a podivuhodnou událost spatřil také arabský emír Tunom[3], vrchní strážce islámských obřadů v tomto městě, který stál na sousedním minaretu, odkud celou událost bedlivě sledoval. Jsa překvapen pohledem na tento podivuhodný jev, spadl z minaretu na zem, aniž by se mu cokoli stalo. To, co viděl, jej přimělo se okamžitě zříci islámu a vyznat, že křesťanství je pravou vírou!

V důsledku svého vyznání byl vzápětí sv. Tunom zatčen místní stráží a upálen zaživa.

Pravoslavní křesťané ctí jeho svatou památku každoročně vždy 18. dubna a uznávají ho jako novomučedníka své víry.[4]

Dodnes jsou známy záběry křesťanských mladíků (Arabů), kteří ve Strastném týdnu, při obřadu scházení Svatého světla na Velkou sobotu vcházejí do Chrámu Vzkříšení a hlasitě skandují slova a písně, kterými dosvědčují svoji křesťanskou víru.

Při velkosobotním obřadu Svatého světla, počínaje kolem 11 hod ráno, vchází za hlasitého zpěvu do Chrámu Vzkříšení početná skupina křesťanských Arabů. Drží se za ruce, sedí si vzájemně na ramenou a s povykem gestikulují. Jejich zpěvy mají počátek v době turecké okupace Jeruzaléma ve 13. století, tj. v období, ve kterém křesťané neměli možnost zpívat nikde než ve svých chrámech. „Jsme křesťané, po staletích jsme byli křesťany a budeme jimi navždy a věčně. Amen.“ Své hlasité zpěvy doprovázejí zvukem bubnů. Bubeníci sedí na ramenou ostatních a tančí v kruhu kolem svaté Kuvuklie. Pak, postupně, ve 13 hod, jejich zpěvy ztrácejí na intenzitě, až utichají úplně. Zůstává již jen napjaté ticho, nabité očekáváním mocného projevu Boží moci, kvůli níž přišli všichni přítomní.[5]

„Ó, emíre Tunome, jenž jsi dokonale zápasil za víru, Bůh tě zjevil a učinil hodným, abys před svým zesnutím spatřil Svaté světlo, jak podivuhodně sestupuje na ty, kteří vyznávají pravé vyznání, a abys i ty věrně oslavil Krista, který slavně vstal z mrtvých.“

Michal Dvořáček a o. Marek Malík

Poznámky pod čarou:

[1] https://proskynitis.blogspot.cz/2018/04/blog-post_34.html?m=1

[2] Arménská církev patří k tzv. starobylým křesťanským společenstvím a církvím, které z pohledu pravoslavné eklesiologie nazýváme „předchalcedonské“. Jde o ustálené souhrnné označení pro křesťanské církve, které se osamostatnily po čtvrtém Ekumenickém sněmu v Chalcedonu, neboť jeho výsledky a dogmatická ustanovení v důsledku christologických sporů odmítly. Také proto zůstávají dodnes mimo společenství s Pravoslavnou církví, která pohlíží na jejich monofyzitské učení jako na herezi.

[3] Emír je čestný titul v muslimském světě, který náleží potomkům Mohameda, vysokým vojenským velitelům v zemích Blízkého východu a severní Afriky.

[4] Srov. Archimandrita Daniel Gouvalis „Το θαύμα της πίστεως“ (Zázrak víry), Athény 1985, str. 35-36.

[5] Čerpáno mimo jiné z těchto internetových zdrojů: Pravoslavie.ru, Diakonima.gr a dále:

http://full-of-grace-and-truth.blogspot.cz/2015/04/st-tounom-emir-1580.html

https://drevo-info.ru/articles/11086.html

http://www.saint.gr/4115/saint.aspx

http://orthochristian.com/calendar/20160418.html

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *