Světitel a vyznavač Lukáš, arcibiskup krymský

Památka: 29. ledna a 29. května

Svátek nalezení svatých ostatků: 5. (18.) března

Svatý, Bohem proslavený, Lukáš Krymský byl v 2. polovině 20. století kanonizován jako další světec v zástupu svatých Božích svaté Kristovy Církve. Ve svém povolání
a pozdějším duchovním poslání se zjevil jako vyznavač, jenž žil v dobách těžkého pronásledování v Sovětském svazu, a při tom ve svém životě projevil obraz dobrého pastýře, uzdravoval lidské nemoci, duchovní i tělesné, a naznačil dokonalou symbiózu pastýřské služby archijereje (biskupa) a lékaře (chirurga). Byl vynikajícím vědcem, přičemž jeho hlavní specializací se stala traumatologie se zvláštním zaměřením na septické komplikace hnisavých onemocnění. Jeho teologické pojednání evokují víru a přesvědčují všechny pochybující o existenci Boha a vyvracejí různé pseudovědné teorie. Svým duchovním zápasem tento novodobý pravoslavný světec, nesmírně oblíbený a známý také v Řecku, ukazuje dnešnímu člověku, co znamená „nesení Kristova kříže“.

Arcibiskup Lukáš (ve světě lékař a profesor Valentin Felixovič Vojno-Jasenecký) se narodil dne 27. dubna 1877 v Kerči, v dnešním Krymu. Poté, co dokončil střední školu, přemýšlel o tom, jakou životní cestou se vydá, a jediné, co tehdy věděl přesně, že se chce zabývat tím, co je „užitečné pro trpícího člověka“. Také proto si vybral za svůj další studijní obor „medicínu“. Po ukončení univerzitních studií se budoucí pravoslavný biskup chopil lékařské praxe a vědeckého výzkumu. Ve dvacátých letech minulého (20.) století pracoval jako chirurg v Taškentu, kde se také aktivně účastnil církevního života a navštěvoval kroužky jednoty pravoslavné mládeže. Slova tehdejšího taškentského biskupa Inokentije zněla přesvědčivě: „Doktore, vy se musíte stát knězem“. Tato slova byla zejména samotným světcem velmi dobře chápána jako výzva k Božímu následování.

Po třech letech služby v hodnosti kněze otec Valentin přijal mnišské sliby se jménem apoštola, evangelisty a lékaře Lukáše, a 30. května 1923 byl jeromonach Lukáš tajně vysvěcen na biskupa. Od té doby putoval jako vyznavač trnitou, ale požehnanou cestou Páně. Četné zatýkání, mučení a vyhnanství neoslabily horlivost tohoto hierarchy při plnění jeho archijerejských povinnosti, ať už byl kdekoli. Vedle služby duchovního nadále působil dle potřeby jako lékař – chirurg.

Od roku 1946 do roku 1961 byl Vladyka Lukáš hlavním archijerejem krymské eparchie. Svatý Lukáš Krymský zesnul v Pánu 11. června 1961, v den Všech svatých, kteří zazářili v zemi ruské. Jako pastýř však nikdy neopustil své věrné stádce: na jeho mocné přímluvy byli lidé zázračně uzdravováni i po jeho zesnutí. I dnes jsou známy četné zázraky a podivuhodná uzdravení na přímluvy tohoto světce – lékaře. V roce 1996 byly nalezeny (tj. vyzdviženy) svaté ostatky arcibiskupa Lukáše, které nyní spočívají v chrámu Nejsvětější Trojice v Simferopolu. Bůh, na přímluvy sv. Lukáše, udílí i dnešnímu člověku pomoc a podporu v nesení našeho kříže a dobrého vyznávání svaté pravoslavné víry.

Svatý otče Lukáši, pros Boha o nás!

 

Tropar svatému Lukáši (Krymskému)

Hlasateli spasitelné cesty Páně,

vyznavači a přední pastýři krymské země,

pravý ochránce svatootecké tradice,

sloupe nepohnutelný, učiteli pravoslaví,

v Bohu moudrý lékaři, světiteli Lukáši,

pros neustále Spasitele Krista,

aby nám, pravoslavným křesťanům,

daroval neotřesitelnou víru,

spásu i velikou svoji blahodať.

 

Svatý chirurg Lukáš Krymský spolu se svatým Efremem Novozjeveným z Nea Makri

Doporučené odkazy a prameny:

http://www.pravoslav.or.cz/simferopolis.htm

MD

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.