„Příchod“ nové divotvorné ikony „Přesvaté Bohorodice Jeruzalémské“

Brněnský pravoslavný chrám uvítal novou svatyni Přesv. Bohorodice

Jeruzalémská ikona Matky Boží z Getsemanské zahrady
v brněnském chrámu

V neděli 29. dubna 2018 připutovala do brněnského chrámu svatého Václava kopie Jeruzalémské ikony Matky Boží. Ikona byla přivezena z pouti po Svaté Zemi, kam se vypravili věřící naší církevní obce. Getsemanská ikona Matky Boží Jeruzalémská byla vynesena z oltáře hned po závěru svaté liturgie a umístěna doprostřed chrámu, kde se jí mohli poklonit všichni věřící…

    

Jeruzalémská ikona Matky Boží z Getsemanské zahrady

Jeruzalémská ikona Matky Boží[1] z Getsemanské zahrady byla napsaná ruskou monaškou Sergijí.

Ikona byla napsána v roce 1906 a byla darována carskými mučedníky[2] pro chrám Zesnutí Přesvaté Bohorodice v Getsemanech.

Když byl chrám roku 1954 zatopen při nenadálé povodni[3], stalo se, že ikona sama vyplavala u klenby chrámu, a když voda opadla, obraz se zase sám spustil na podlahu chrámu. Na místě, kde ikona sestoupila, byl postaven kamenný kivot, do nějž zachovavší se ikonu otcové monastýru vložili. V tomto kivotu a na stejném místě se ikona nachází dodnes.

Jeruzalémská ikona Matky Boží z Getsemanské zahrady je jedna z nejctěnějších svatyní křesťanského světa; její zobrazení se rozšířilo do slova do všech jejích koutů.

Ctihodný starec Paisij (Eznepidis) Svatohorec říkal svým blízkým učedníkům, že Matka Boží, kterou byl učiněn důstojným spatřit z Boží milosti vícekrát ve svém životě, se velmi podobá právě Jeruzalémské ikoně Přesvaté Bohorodice. «Přesně taková je,»  říkal starec.

Tato ikona se nachází v pravoslavném chrámu, ale ctěná je také věřícími ostatních vyznání a také muslimy (Araby). Existuje celá řada svědectví o zázracích a uzdraveních, ale i zjeveních Matky Boží, které se staly na základě modlitby před tímto jejím překrásným obrazem.

Roku 1992 byla tato Jeruzalémská ikona Matky Boží poprvé vyvezena z Jeruzaléma, aby se jí mohli poklonit věřící i na jiných místech. První zastavení bylo v Řecku, v Athénách a v Soluni, kam jí přišlo vzdát úctu na dvě stě tisíc věřících nejenom z Athén, ale i z okolních měst a vesnic. Poutníci, nehledíce na silný déšť, vystáli mnohahodinovou frontu před katedrálním chrámem v Athénách, kde se po dobu svého pobytu v Řecku tato ikona nacházela. To samé se potom opakovalo i roku 2000 v Bulharsku. Ve stejném roce pak ikona navštívila i Srbsko, konkrétně Bělehrad, kde se v neděli 22. května ve stále ještě stavějícím se chrámu a památníku světiteli Sávovi na Vračaru uskutečnila hlavní oslava připomenutí 2000 let křesťanství. Před divotvornou Jeruzalémskou ikonou Matky Boží proběhlo tehdy slavnostní svatořečení svatých Nových mučedníků Srbské pravoslavné církve.

Památka Přečestné ikony Přesvaté Bohorodice Jeruzalémské se slaví vždy 12./25. října.

Podle tradice se k této ikoně obracejí věřící o pomoc před pokušením války a při sváru mezi bližními.

Modlitba

Přesvatá Paní, Vládkyně Bohorodice, naděje všech, kdož v Tebe naději svoji vkládají, Zastánkyně zarmoucených, Útočiště zoufalých, Živitelko vdov a sirotků! Vyslyš nás, smiluj se nad námi hříšnými a nedůstojnými služebníky Tvými, kteří s dojetím k přečistému Tvému obrazu přicházejí. Vypros, Milosrdná Vládkyně, u Syna Tvého a Pána našeho Ježíše Krista, aby odvrátil od nás spravedlivý svůj hněv, aby nám odpustil hříchy a provinění naše. Dejž, abychom byli hodni v souladu s Jeho blahou vůlí zakončit náš život v pokání a získat Jeho milost spolu se všemi Jeho vyvolenými, neboť Ty jsi blahoslavena a velebena na věky věků. Amen.

Otec Jozef u ikony a hrobu Přesv. Bohorodice v Getsemanské zahradě

 Připravil o. Marek Malík

Zdroje, z nichž bylo při přípravě Aktuality čerpáno:

http://www.pravoslavlje.net
http://hram-nikola.kiev.ua
https://orthodoxwiki.org/Panagia_Ierosolymitissa

 

 [1] Jeruzalémská ikona Matky Boží z Getsemanské zahrady, jinak známá pod názvem „Jeruzalémská“, je v pořadí již třetí ikonou tohoto jména.

První ikona byla podle tradice napsána svatým apoštolem a evangelistou Lukášem 15. rok po Nanebevstoupení Páně v Getsemanech. V roce 463 byla ikona přenesena do Cařihradu, do chrámu zasvěceného Přesvaté Bohorodici. Když za vlády císaře Herakleia (575 – 641) napadli Konstantinopol Skýtové, tehdy se při všenárodní modlitbě před touto ikonou udál zázrak a město bylo zbaveno od útoků nepřátel. Po tomto zázraku byla ikona přenesena do Vlachernského chrámu, kde zůstala přibližně ještě tři století, až do 10. století, kdy v Konstantinopoli vládl císař Lev VI. Moudrý. Tehdy, roku 988, byla ikona přenesena do města Chersones, kde byla darována sv. knížeti Vladimírovi, který toto město dobil a potom v něm přijal i svatý křest. Jeruzalémskou ikonu vzal s sebou do Kyjeva, ale tam dlouho nezůstala. Když byli pokřtěni Novgorodci, kníže Vladimír jim tuto ikonu daroval. Ikona Jeruzalémské Matky Boží pak zůstala ve Velkém Novgorodu v chrámu Svaté Sofie po dobu dlouhých čtyř století.

Ivan IV. Vasilijevič nechal pak přenést tuto vzácnou ikonu z Velkého Novgorodu do Moskvy, do (Uspenského) chrámu Zesnutí Přesvaté Bohorodice v moskevském Kremlu. V době napadení Ruska Napoleonovými vojsky, kolem roku 1812, starý Jeruzalémský obraz Matky Boží z chrámu v moskevském Kremlu zmizel. Říká se, že ikona byla tehdy Napoleonovými vojsky odcizena a odvezena do Paříže, kde se do počátku 20. stol. nacházela v katedrále Notre–Dame. Když však roku 1977 hlavní kontrolor historických památek Francie dostal otázku ohledně osudu Jeruzalémského obrazu Přesvaté Bohorodice, odpověděl, že takováto ikona se v inventáři katedrály nikde nenachází. V Moskvě, v chrámu Zesnutí, pak zůstala její kopie, která má po svém obvodu zobrazeny apoštoly: Petra, Pavla, Lukáše, Šimona, Filipa, Matouše, Marka, Jakuba, Tomáše a Bartoloměje.

Druhá ikona stejného jména, před níž se v Jeruzalémě modlila také ctih. Marie Egyptská, byla převezena do Konstantinopole a uložena v chrámu sv. Sofie. Tam se nacházela od 12. do 15. stol. Podle různých svědectví byl dokonce v Konstantinopoli postaven samotný chrám, který byl zasvěcen ikoně Bohorodice Jeruzalémské. V životě ctih. Marie Egyptské, který sepsal svt. Sofronij, patriarcha jeruzalémský, je zmínka o ikoně, která se nacházela před vchodem do Jeruzalémského chrámu Nanebevstoupení Páně. Této ikoně se roku 1429 v Konstantinopolském chrámu sv. Sofie poklonil také ruský poutník – starec Zosima, který osobně dosvědčil, že právě před touto ikonou se podle tradice modlila i ctih. Marie Egyptská.

[2] Carskými mučedníky jsou myšleni svatý car mučedník Nikolaj II., jeho žena carevna Alexandra a jejich pět dětí: carevny Olga, Anastásie, Taťána, Marie a carevič Alexij, kteří byli roku 1918 zastřeleni v městě Jekatěrinburg v noci z 16. na 17. července. Tito carští mučedníci pak byli v roce 1981 svatořečeni, nejprve Ruskou pravoslavnou církví v zahraničí, a poté v roce 2000 také Ruskou pravoslavnou církví Moskevského patriarchátu jako tzv. strastotěrpci (tj. ti, kteří od vlastních přijali, trpěli a snášeli utrpení či jiná strádání).

[3] Chrám se nachází pod zemí, vchod do něj je z jihu. Od vchodu dolů vede široké kamenné schodiště o 48 schodech. Podzemní chrám má formu kříže a nachází se v něm Kuvuklie (Κουβούκλιο – Cubiculum), to jest nevelká kaple, ne větší než 2×2 m, s hrobem Matky Boží. Kuvuklie má dva vchody, jeden ze západu, kterým se většinou vchází, a druhý ze severu, kterým se vychází.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *