Neboť jediný pohled s vírou na ně, jako na živé a ty, kteří jsou nám blízcí, nás zachraňuje před krutými zármutky…

Svatý Jan Kronštadtský

O modlitbě

Pokud by se vás někdo zeptal, proč se modlíte k bezduchým ikonám, jaký zisk z nich plyne, řekněte, že z našich ikon čerpáme nesrovnatelně větší zisk než od těch nejlaskavějších a nejlidumilnějších žijících osob.

Řekněte, že od ikon nám vždy přichází požehnaná moc a pomoc naší duši, které nás chrání před hříchy, bolestmi a nemocemi; zvláště od ikon Spasitele a Matky Boží; neboť jediný pohled s vírou na ně, jako na živé a ty, kteří jsou nám blízcí, nás zachraňuje před krutými zármutky, vášněmi a duchovní temnotou.

A jelikož po doteku Spasitelova oděvu a oděvů a roušek svatých Apoštolů lidé nabývali zdraví, mnohem mocněji nyní působí obrazy Spasitele a Matky Boží, takže mohou uzdravit věřící a zbavit je každého utrpení v souladu s jejich vírou v Pána a v Jeho svatou Matku.

Zdroj: Orthodox Gladness

Božská radost přichází s dáváním!

Starec Paisij Svatohorec o radosti z dávání

Starče, raduješ se, když miluješ?

– Ne, řekl jsi to obráceně!

– Když miluješ, tak se raduješ. A když láska roste, pak člověk prosí o radost nikoli pro sebe, ale chce, aby se radovali ostatní.

– To znamená, starče, že radost vychází odněkud, zatímco láska existuje sama o sobě?

– Tak to je; láska existuje sama o sobě, zatímco radost pramení z lásky.

Když dáte lásku, pak přijde radost. Člověk dává lásku a přijímá radost; to znamená, že je odměněn radostí, kterou cítí.Pokračovat ve čtení →

Výroky otce Epifania na různá témata…

V Bohu moudrá poučení otce Epifania (Theodoropoulose)

Výroky otce Epifania na různá témata…

Boží matematika je naprosto odlišná od té lidské. Pro nás lidi platí, že dva plus dva se rovná čtyři. U Boha může být nicméně dva plus dva pět, ale také třeba patnáct anebo jakýkoli jiný výsledek.

Otec Epifanios chtěl tímto výrokem naznačit, jak nepochopitelné jsou Boží soudy.

Dále otec Epifanios říkal:

„Některé věci si špatně vykládáme. Spásu světu Bůh vložil do rukou svému Synovi, nikoli nám, lidem. My se musíme předně starat o svou vlastní duši, a pokud máme nadto více síly, můžeme pomoci dalším pěti až šesti lidem v našem nejbližším okolí.“Pokračovat ve čtení →

Úsilí trvající až do konce…

V Bohu moudrá poučení otce Epifania (Theodoropoulose)

Úsilí trvající až do konce…

Jednou se starce Epifania zeptal jeden lékař:

„Starče, proč se snažíme jako lékaři uzdravit za každou cenu někoho těžce nemocného jako např. lidi, kteří utrpěli mozkovou příhodu a kteří s pomocí přístrojů již jen přežívají, nebo např. těžce nemocné s rakovinou?“

„Mé dítě,“ odpověděl mu otec Epifanios, „vždy jsem obdivoval vymezení toho, čím je lékařství, které praví, že lékařská věda vede boj proti smrti a za prodloužení života…“

„Nikdy nevíme, zda někdo takto těžce nemocný se znovu neocitne v bdělém stavu, nenabude vědomí a současně nepocítí pokání?Pokračovat ve čtení →

„Bože, pojď a vyhledej si mě!“

V Bohu moudrá poučení otce Epifania (Theodoropoulose)

„Bože, pojď a vyhledej si mě!“

Jednou navštívil starec Epifanios jedno své duchovní dítě, které bylo nemocné.

Byli u toho i jiní lidé, návštěvníci toho nemocného, mezi nimiž se vyjímal i jeden nevěřící lékař.

Po chvíli se diskuze, která se nevyhnula ani náboženským tématům, protáhla na poměrně dlouhou dobu. Ke konci rozmluvy se starec Epifanios obrátil k tomu lékaři a pravil:

Můj lékaři, navzdory tvým námitkám usuzuji, že hluboko ve vaší duši se skrývá dobré rozpoložení a dobrá vůle. Aniž bych chtěl ze sebe činit proroka, věřím, že Bůh vás neopustí.

Pak starec ještě dodal:Pokračovat ve čtení →

Přesvědčující protidůkaz

V Bohu moudrá poučení otce Epifania (Theodoropoulose)

Přesvědčující protidůkaz

Jednou nám otec Epifanios vyprávěl tento příběh:

Nějaký vědec poté, co vehementně argumentoval s cílem dokázat, že Bůh neexistuje, řekl:

„Pokud existuje Bůh, ať mě nyní, v tuto chvíli, usmrtí!“

A protože se přirozeně nic takového nestalo, pokračoval ve své řeči:

„Vidíte? Pokud by Bůh existoval, tak by mě nyní zabil.“
Tehdy mu jedna stařenka odvětila:Pokračovat ve čtení →

Hřích a nevíra

V Bohu moudrá poučení otce Epifania (Theodoropoulose)

Hřích a nevíra

Hřích je tím, co nám brání, abychom uvěřili, nikoli logika.

A proto, kdyby někdo, kdo je ateistou, žil po dobu šesti měsíců podle étosu svatého Evangelia, a prakticky by jej uplatňoval, stal by se věřícím, aniž by si toho povšiml.

Tvrzení, že „Bůh neexistuje“, obvykle říkají lidé bezostyšní, zvrhlí a bez mravních zásad.

Nikdy nebyla a nikdy nebude doba, v níž byste nalezli člověka mravného, zdrženlivého, ctihodného apod., který by snadno pronesl slova: „Bůh neexistuje!“Pokračovat ve čtení →

Všude, kde se jen ocitneme, naučme se všechno žehnat znamením kříže…

Pro ty, kteří nosí na krku kříž…

Lidé, kteří činí znamení kříže nebo kteří nosí na krku kříž, se vyhnuli mnoha potížím a mnoha problémům a mnohému velkému zlu, jež se před nimi v jejich životě ocitlo.

Starec Paisij jim řekl:

„Vidíš své děti, jak jsou nervózní a jak často křičí. Ano, přežehnej proto své děti znamením kříže anebo v noci, když spí, jdi a přežehnej je křížem. Nebo jindy, když jim neseš sklenici vody, přežehnej ji křížem „Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého“, aby se voda, kterou budou pít, posvětila, aby dítě, které ji bude pít, bylo posvěceno, aby do své duše přijalo blahodať Boží, aby také ono, tvé dítě, bylo požehnáno, aby jako člověk bylo posvěceno.

A skutečně jsme mnohokrát viděli, že mnoho lidí bylo obměkčeno, zklidnilo se, znovu nabylo své zdraví, jak malé děti, tak i starší a nemocní lidé. Skrze moc svatého Kříže získali velký užitek a velkou blahodať od Boha… A mnohokrát se děly od Boha věci, které zatřásly přirozeným pořádkem věcí a změnily běh událostí.

Hle, svatý Kříž našeho Krista.

Je škoda mít k dispozici tak všemocnou, všemohoucí a velesilnou zbraň, a tak ji znehodnocovat, buď tím, že jsme nedbalí, nebo tím, že kříž vůbec nepoužíváme.

Vůbec netušíme, jak je to ve skutečnosti důležitá věc a kolik síly dává a kolik věcí pokrývá svou pečetí, toto znamení kříže, tak neporazitelné, a jak pokrývá svou mocí všechno, věci kolem nás, naše obydlí, cokoli a kdekoli.

A proto, ať jsme kdekoli, nebo když vcházíme do našich domovů, do auta (kde přežehnáme znamením kříže volant ve jménu Svaté Trojice)…, všude, kde se jen ocitneme, naučme se všechno žehnat znamením kříže.

Na přímluvy Přečisté Matky Boží i všech svatých…“

Zdroj: Text metropolity Athanásia Lemesského

Zatímco, když se ikoně klaní člověk zbožný, jeho polibek je slyšet…

Svatý starec Paisij Svatohorec
o úctě ke svatým ikonám

Když se nějaký člověk klaní ikonám a při tom nemá dostatečnou zbožnost, nezůstávají jeho ústa bezhlesná, nemluvná?

A když někdo zbožný uctí polibkem ikony, nestanou se jeho ústa výmluvná, v dobrém slova smyslu výřečná?

Existují však lidé, kteří, když uctívají ikony, se jich ani nedotknou. Ostatní, kteří, když se jim klaní, se jich dotknou pouze rty.

Ano, takto.

Slyšeli jste něco?Pokračovat ve čtení →

Přivedl jsem tě do Ráje proto, že sis mě zamiloval…

Otec Stefanos Anagnostopoulos

 

Podivuhodné vyprávění

Věřil jsem, že jsem do Ráje vešel díky svým dobrým skutkům…

A proto jsem se obrátil k Bohu a zeptal se Ho na to:

„Kriste, proč jsi mě sem přivedl? Za mé dobré skutky?“

„Nikoli,“ odpověděl k mému překvapení Pán.

„Ani za všechny ty dlouhé půsty a zdrženlivost, kterou jsem učinil?“

„Především za můj půst zachovávaný po všechny postní dny v roce, obzvláště pak v době Svaté čtyřicátnice?Pokračovat ve čtení →