Dějiny pravoslaví/Životy svatých

V Gruzii ožívá starobylá askeze sloupovníků

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

Otec Maxim 

Gruzínský mnich stylita (sloupovník)

Otec Maxim je mnichem Gruzínské pravoslavné církve a jeho život se pro mnohé stal předmětem velkého zájmu a obdivu. Tento otec se stal anachorétou čili poustevníkem na vrcholu velké a vysoké skály v podobě sloupu v oblasti Imereti v centrální Gruzii.

V pohanské době byl velevysoký sloup s názvem Katshki, který se nachází asi 10 kilometrů od města Chiatura, považován za místní božský symbol plodnosti. S příchodem křesťanství do Gruzie ve 4. století začal tento sloupový útvar představovat místo poustevnické, vhodné k osamělému životu s Bohem, kde se postupně usazovali někteří mniši.Pokračovat ve čtení →

Aktuality/Pravoslaví

Při křtu tvém v Jordáně, ó Pane, zjevila se Trojice, které se klaníme…

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

Aktualita
Oslava svátku Bohozjevení

Křest Páně v Jordánu, jak ho i letos slavnostně prožila
naše farnost

(Brno, 19./6.1.)

Třetí lednovou sobotou se završily tři hlavní církevní svátky: Narození Kristovo, Obřezání Páně a Zjevení Páně, které otvírají počátek nového roku.

V sobotu 19. ledna oslavila svatá pravoslavná Církev podle svého starobylého juliánského kalendáře svátek „Bohozjevení čili Křtu Páně v Jordánu“, a těchto překrásných liturgických oslav se účastnila i naše farnost.

Jordánské proudy objaly tebe, Pramen všeho. A Utěšitel v podobě holubice sestoupil. Sklání své temeno Ten, který sklonil nebesa. Promlouvá a volá hlína k Hrnčíři: „Proč mi kážeš učinit, co převyšuje mé síly?“ „Já potřebuji, abys ty pokřtil mne.“ Bezhříšný Kriste, Bože náš, sláva tobě.Pokračovat ve čtení →

Dějiny pravoslaví/Pravoslaví/Životy svatých

„Toto se stalo v Betabaře za Jordánem, kdežto Jan křtil.“

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

Betabara, místo, kde byl pokřtěn Pán Ježíš Kristus

V Písmu Svatém je místo křtu Páně nazýváno „Bethabarah“ (Heb. בית עברה, tj. „místo brodu“). „Toto se stalo v Betabaře za Jordánem, kdežto Jan křtil.“ (Jn 1,28) Ve starobylých řeckých rukopisech Nového zákona se v tomto verši používá toponym „Betánie Zajordánská“. Je známo, že během své historie řeka Jordán mnohokrát měnila svůj směr, takže je nyní velmi obtížné přesně určit, kudy přesně tato řeka protékala v době pozemského života našeho Spasitele.

Ukázalo se však, že je přece jen možné vystopovat a najít místo, které bylo všeobecně uctíváno jako místo křtu Pána Ježíše již v raném byzantském období. Tak např. podle svědectví západního poutníka Theodosiuse z roku 530: „Pět mil severně od Mrtvého moře, na místě, kde byl Pán pokřtěn, stojí osamělý sloup, na kterém je umístěn železný kříž. Také zde stojí chrám sv. Jana Křtitele postavený císařem Anastasiem. Je dovedně vybudován a stojí na vrcholu velkých porostů, aby nebyl zaplaven při rozlití řeky Jordánu.“Pokračovat ve čtení →

Homílie/Pravoslaví/Věrouka

Netýká se pouze člověka, ale veškerého stvoření…

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

Homilie ke svátku Bohozjevení našeho
Pána Ježíše Krista

Podle díla (†) archim. Georgia Grigoriatského

V Bohu zesnulého igumena Posvátného monastýru sv. Řehoře
na Svaté Hoře Athos

Drazí bratři a sestry v Kristu,

Starec Georgios již v úvodu své homilie ke svátku Bohozjevení Páně potvrzuje jednu základní myšlenku a předpoklad k dalším úvahám o této velké církevní události. „Podobně jako všechny další velké Pánovy svátky, tak i dnešní svátek (Bohozjevení) má především charakter triadologický, christologický, antropologický a nezapomeňme dodat, že se také týká celého stvoření.“

V čem má charakter triadologický?

„Neboť se zde velmi jasně zjevila Svatá Trojice, tedy tři Osoby, a to tak zřetelně, jak k tomu ještě nikdy před tím nedošlo. A také proto mohli ti, kteří byli u toho – hlavně ctihodný Předchůdce (Páně), který sám význačně působil při této události – poznat trojiční charakter Boha.“ A skrze něho také my, jak dodává starec Georgios. „Neboť všichni tito (protagonisté) nám předali to, čemu nyní věříme a co se tehdy zjevilo a odhalilo, jako bychom byli doslova očití svědkové těchto událostí.“Pokračovat ve čtení →

Aktuality/Pravoslaví/Životy svatých

Stačí jen chvíle, aby jednou provždy ovlivnila tvůj život…

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

„Pohled pravého křesťana“

Když tvé oči, dá-li Bůh, pohledí, byť jen pár vteřin, na pravého křesťana a svatého člověka, pak tento pohled již nikdy v životě nezapomeneš. Stačí jen chvíle, aby jednou provždy ovlivnila tvůj život a zanechala v něm své stopy. Je tomu tak proto, že zde na zemi není tiššího a více milujícího pohledu, než je pohled svatého člověka – světce. V tomto pohledu můžeš spatřit a setkat se s Boží láskou k člověku, jakož i ke všemu stvoření.Pokračovat ve čtení →

Poučení svatých otců/Poučení/Věrouka

Jaká je příčina duševního zmatku?

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

Svatý Porfýrios Kavsokalyvitský

Protože člověk roste spolu se sobeckostí, začíná se postupně v jeho nitru množit zmatek (chaos), a takový člověk pak trpí a neví, co má dělat.

Příčina duševního nepořádku a zmatku spočívá totiž v sobectví.

Tuto věc mohou pochopit i sami psychiatři, když se budou snažit poznat skutečný stav věcí, a pak jistě přijdou na to, že sobec (egoista) je člověk nemocný.

Source: Pemptousia.gr

Aktuality/Pravoslaví

Křesťan žije ve světě, ale „není z tohoto světa“…

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

(Před několika dny zesnuvší)
Metropolita Sisanijský a Siatistský Pavlos,
biskup Řecké pravoslavné církve

Křesťan žije ve světě, ale „není z tohoto světa“. A jelikož se podřídil silám světa a začal žít podle jeho smýšlení, tehdy již ztratil Boží blahodať.

A proto jde sám a je zmatený. Proto nemá radost ze svého života.

Dnes, jako vždy, ďábel proti Církvi vede boj.Pokračovat ve čtení →

Aktuality/Pravoslaví

Metropolita rakouský děkuje naší církevní obci za poskytnutí daru pro postižené ničivými požáry v Řecku

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

Poděkování 

Rakouské metropolie Ekumenického patriarchátu
za poskytnutý dar

Doplňujeme stručný překlad Děkovného dopisu Metropolity rakouského Arsenia za přijatý finanční dar poskytnutý naší Pravoslavnou církevní obcí v Brně pro trpící a postižené ničivými požáry v Řecku.

Drahý otče Jozefe,

Rád bych Vám tímto poděkoval za Vaši pohostinnost v době mé (poslední) návštěvy v Brně. Bylo mi potěšením setkat se s Vámi a sloužit spolu s Vámi svatou liturgii.

Velmi Vám děkuji za Vaši velkou podporu a bratrskou lásku, kterou jste vyjádřil trpícím občanům Řecka, kteří byli postiženi ničivými požáry v okolí Athén během (loňského) léta.

Úctyhodná částka ve výši 4 tis. EUR, kterou jsme obdrželi od Vaší farnosti a jejích členů, považujeme za silný projev pravoslavné solidarity a bratrské pomoci v duchu učení svatého apoštola Pavla, který řekl: „Jedni druhých břemena neste a tak plňte zákon Kristův.“ (Gal 6,2 )

Závěrem ještě jednou děkuji jak Vám, tak všem, kteří se na tomto úsilí podíleli.

Nechť Vám Bůh udělí své požehnání.

Požehnaný půst a radostné oslavy svátku Narození Pána Ježíše Krista. 

S láskou

Metropolita rakouský Arsenios

P.S.

Dopis byl odeslán koncem roku 2018, obdržen však až v lednu tohoto roku.

Originál děkovného dopisu:

Poděkování metropolity Arsenia Rakouského_Dar naší obce postiženým ničivými požáry v Řecku

Pravoslaví/Věrouka/Životy svatých

Péče o duši podle svatého Serafima Sarovského

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

Péče o duši podle „báťušky“ Serafima

Člověk se svým tělem je podoben zapálené svíci. Jak svíce musí jednou shořet, stejně tak i člověk musí jednou zemřít. Jelikož je lidská duše nesmrtelná, musí být naše péče a starost zaměřena více na ni než na tělo, neboť „co prospěje člověku, když získá celý svět, a ztratí duši svoji?“ (Mk 8,36)

Při příležitosti „zimního“ svátku svatého otce Serafima Sarovského (2./15.1.) uvádíme též jeho život a výběr z duchovního poučení, jak je připravil o. Marek Malík:

Aktuality/Dějiny pravoslaví

Vzpomínka na významného Čecha „Svatohorce“

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

Dnes si připomínáme zesnutí otce Sávy Chilandarce

Sáva Chilandarec
(1837 – 1912)

Český mnich, vlastním jménem Slavibor Breüer, žil v srbském klášteře Chilandar, kde působil jako knihovník. Vystudoval německou školu v Kutné Hoře a reálku v Praze. Rok studoval rolnickou školu v Libverdě. Po ukončení studií pracoval nějakou dobu ve Slaném a poté odešel za strýcem do Haliče. Po návratu do Kutné Hory pracoval v továrně u svého otce. Kromě toho se zajímal o městský archiv a vytvořil soupis listin do r. 1600. V r. 1866, po otcově smrti, se začal věnovat opuštěným dětem. Se svými svěřenci žil nejprve v Modletíně a poté v Dobré Vodě u Světlé nad Sázavou. Po r. 1877 odešel do Srbska, kde později založil českou vegetariánskou osadu. Od r. 1881 žil jako pravoslavný mnich v srbském Chilandarském klášteře na poloostrově Athos. V r. 1882 složil mnišský slib a dostal mnišské jméno Sava.  Ve svém svatohorském monastýru uspořádal také např. klášterní knihovnu a zpracoval její katalog. Publikoval v časopisech Vesmír, Osvěta a v některých vegetariánských časopisech.

Sáva Chilandarec napsal o Svaté Hoře Athos rozsáhlou monografii s názvem „Kniha o Svaté Hoře Athonské“ (1911), dosud zřejmě nejpodrobnější práci, jaká o Athosu v češtině existuje.

Více dle příspěvku otce Marka Malíka:

https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=2010398065712950&id=123392397746869