Konejme milosrdenství celou silou své duše…

Abba Dorotheos

Nic nečiňme se sklíčeností

Dokonalá věc je, když někdo koná skutek milosrdenství, aniž by tak činil se sklíčeností, ani ne zdráhavě či s opovržením, ale celou svou silou, se vší ochotou a rozhodností, a činí to, jako by to byl on sám, kdo (toto milosrdenství) přijímá, a poskytuje tím druhým nějaký prospěch, jako by to byl on sám, kdo tento užitek přijímá.

Potom se Boží vůle stane dokonalou.

A tak člověk dosáhne toho, že činí Boží vůli v souladu s tím, co říká svatý Apoštol:

„Abyste dokázali poznat, co je Boží vůle…, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.“ (Řím 12,2)

Ano, to je přesně to, co se dosahuje díky poznání.

Zdroj: Pemptousia.gr

„Pane, přispoř nám víry“ Aneb hlavně nebýt malodušným…

Svatý Nikolaj Velimirovič

Jako jedovatý had

Jak malodušní jsou někteří křesťané, kteří, i když uznávají Krista za vzkříšeného a slavného Pána, ve svých srdcích chovají stále jisté pochybnosti, podobné nějakému jedovatému hadovi, který je pak denně zabíjí svým jedem a postupně pohřbívá jejich život ve věčné temnotě.

Zdroj: Pemptousia.gr

Svatý Jan Šanghajský mi tehdy odpověděl: „Uvidíš, ty ji uvidíš.“

Rozhovor s vladykou Michailem, arcibiskupem Meudonským z Ruské pravoslavné církve v zahraničí

Nejen o mládí, ruské emigraci, českém původu a životě ve Francii, ale také o nezapomenutelných vzpomínkách na svatého Jana Šanghajského…

Slovo úvodem

Jak jsme již uvedli v nedávno zveřejněné Aktualitě naší církevní obce, v den svátku Kazaňské ikony Matky Boží zavítala do našeho chrámu vzácná návštěva z Ruské pravoslavné církve v zahraničí (RPCZ). Arcibiskup Meudonský, vladyka Michail (Donskov), narozen 29. března 1943, přijal pozvání vladyky Olomoucko-brněnského Simeona a Šumperského Izaiáše, aby společně s námi sdílel radost při příležitosti 80. výročí posvěcení olomouckého katedrálního chrámu, kde sloužil již v sobotu při hlavních oslavách.

My jsme této vzácné příležitosti využili, abychom se vladyky Michaila zeptali na některé otázky spjaté s jeho životem, vírou, ale také např. jeho osobní známostí se svatým vladykou Janem Šanghajským a Sanfranciským, kterému pozdější biskup Michail pomáhal a přisluhoval ještě jako mladý chlapec při pravoslavných bohoslužbách v Paříži.Pokračovat ve čtení →

Sláva Bohu, který mi dává tolik těchto moudrých a blahodárných zkoušek…

Světitel a nový mučedník Jermogen (Dolganov)
Biskup Tobolský a Sibiřský

památka 20. srpna / 2. září: v den vyzdvižení jeho ostatků roku 2005 a 16. / 29. června: v den jeho blaženého zesnutí (dále pak v den památky svatých nových mučedníků a vyznavačů ruských)

 

Světitel a nový mučedník Jermogen, světským jménem Georgij Efremovič Dolganov, později známý jako biskup Tobolský a Sibiřský, se narodil 25. dubna / 8. května roku 1858 v rodině jedinověreckého¹ kněze Chersonské eparchie Jefrema Pavloviče Dolganova² a jeho ženy Varvary Ivanovny. Při křtu dostal jméno Georgij.

Základní vzdělání získal na škole při církevní obci v rodné eparchii a pak pokračoval na duchovním semináři. Později splnil i náročné maturitní zkoušky na klasickém gymnáziu města Ananjiv Chersonské gubernie. Poté vystudoval právní fakultu na Novorossijské univerzitě v Oděse, prošel kurzy matematické fakulty a docházel kromě jiného také na lekce Historicko-filologické univerzity. Ve studiu pokračoval na Petrohradské duchovní akademii, kde přijal mnišství se jménem Jermogen (podle řeckého „Hermogenes“) a 15. března roku 1892 se stal jeromonachem. Akademii zakončil roku 1893 s titulem kandidát bohosloví. Poté byl jmenován inspektorem a následně rektorem na Tbiliském duchovním semináři (v době, kdy propukali jedny z prvních revolučních nálad, nechal ze semináře vyloučit Josifa Džugašviliho). V té době mu byl udělen titul archimandrity. Protože byl ale rozladěn narůstajícím proticírkevním a materialistickým duchem té doby, rozhodl se jít ve šlépějích misionářů a odejít mezi obyvatele žijících ve vzdálených oblastech na východě Ruska.Pokračovat ve čtení →

Napodobiteli milosrdného Pána…, modlitbami svými uzdrav nemoci duší našich!

Svátek svatého velkomučedníka Pantelejmona
v naší farnosti

Fotografie z večerního Akathistu k tomuto svatému
„Nezištníkovi a Léčitelovi“

V našem chrámu jsou kromě jiných uloženy také částečky ostatků svatých nezištníků Pantelejmona a Hermolaa.

Svatý velkomučedníku Pantelejmone, pros Boha o nás!Pokračovat ve čtení →

Zápas s myšlenkami může trvat po celý život…

Starec Tadeáš Vitovnický

Tehdy se tříští

Naše uvažování (myšlenky čili logismi), nálady a touhy otevírají cestu a odrážejí celý náš život.

Pokud jsou naše logismi plné pokoje, klidné, plné lásky, dobroty a čistoty, pak pocítíme pokoj, protože mírumilovné myšlenky umožňují existenci vnitřního pokoje, který z nás vyzařuje.

Ale pokud uvnitř chováme negativní myšlenky, pak je náš vnitřní mír zcela roztříštěn.

Zdroj: Pemptousia.gr

Láska je základem každého dokonalého vztahu…

Ctihodný Amfilochios Makris

Co ti zůstane v paměti?

Na Krista musíme vzpomínat a přemýšlet o Něm vždy a pouze s láskou.

Může se stát, že v rukou držíme fotografii nějakého člověka, ale protože ho nemilujeme ani neznáme, nijak nás tento člověk nedojímá.

Zatímco když vezmeme do rukou fotografii své matky, naše duše okamžitě zajásá a začne plakat z lásky k ní.

A podobně je to i v případě našeho Spasitele.

Zdroj: Pemptousia.gr

Duchovní poučení otce Serafíma (Roseho) na srpen

Hledat skutečné příčiny
Otec Serafím (Rose)

Existuje jedna velmi zajímavá kniha s názvem Historie Franků, sepsaná v době abba Dorothea (4. stol.) svatým Řehořem, biskupem Tourským. V této knize se vypráví o životě na královském dvoře a o křesťanech té doby. Kniha podává obraz o životech mnoha svatých, ale také různých králů. Monarchy té doby nelze vůbec nazvat příkladem ctností. Neustále totiž nechávali jeden druhého otrávit, a jejich ženy byly ještě horší.

V té době žily také dvě ženy, nějaká Brunhilda a její sestra Fredegunda. Ty se snažily dosadit na trůn své syny a vnuky. Co všechno neudělaly pro to, aby svého cíle dosáhly! Přivazovali lidi ke koňským oháňkám, a takto je zabíjeli, byli ohavnými křivopřísežnicemi a uměly utkávat fantastické sítě lží a klamů, no, byla to strašná podívaná. Pokračovat ve čtení →