Pravoslavná církevní obec při chrámu svatého Václava v Brně

Abba Dorotheos

Nic nečiňme se sklíčeností

Dokonalá věc je, když někdo koná skutek milosrdenství, aniž by tak činil se sklíčeností, ani ne zdráhavě či s opovržením, ale celou svou silou, se vší ochotou a rozhodností, a činí to, jako by to byl on sám, kdo (toto milosrdenství) přijímá, a poskytuje tím druhým nějaký prospěch, jako by to byl on sám, kdo tento užitek přijímá.

Potom se Boží vůle stane dokonalou.

A tak člověk dosáhne toho, že činí Boží vůli v souladu s tím, co říká svatý Apoštol:

„Abyste dokázali poznat, co je Boží vůle…, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.“ (Řím 12,2)

Ano, to je přesně to, co se dosahuje díky poznání.

Zdroj: Pemptousia.gr

Svatý Tichon Zadonský

Abys na Něj vzpomínal

Vždy s láskou pamatujte na svého Boha a na Jeho lásku k nám, lidem.

Vše, co vidíte na nebesích a na zemi, v místě svého bydliště, vás ponouká k tomu, abyste si vzpomněli na svého Pána a Jeho lásku, která v sobě objímá nás všechny.

Zdroj: Pemptousia.gr

Svatý Nikolaj Velimirovič

Jako jedovatý had

Jak malodušní jsou někteří křesťané, kteří, i když uznávají Krista za vzkříšeného a slavného Pána, ve svých srdcích chovají stále jisté pochybnosti, podobné nějakému jedovatému hadovi, který je pak denně zabíjí svým jedem a postupně pohřbívá jejich život ve věčné temnotě.

Zdroj: Pemptousia.gr

Starec Tadeáš Vitovnický

Tehdy se tříští

Naše uvažování (myšlenky čili logismi), nálady a touhy otevírají cestu a odrážejí celý náš život.

Pokud jsou naše logismi plné pokoje, klidné, plné lásky, dobroty a čistoty, pak pocítíme pokoj, protože mírumilovné myšlenky umožňují existenci vnitřního pokoje, který z nás vyzařuje.

Ale pokud uvnitř chováme negativní myšlenky, pak je náš vnitřní mír zcela roztříštěn.

Zdroj: Pemptousia.gr

Ctihodný Amfilochios Makris

Co ti zůstane v paměti?

Na Krista musíme vzpomínat a přemýšlet o Něm vždy a pouze s láskou.

Může se stát, že v rukou držíme fotografii nějakého člověka, ale protože ho nemilujeme ani neznáme, nijak nás tento člověk nedojímá.

Zatímco když vezmeme do rukou fotografii své matky, naše duše okamžitě zajásá a začne plakat z lásky k ní.

A podobně je to i v případě našeho Spasitele.

Zdroj: Pemptousia.gr